A

 

a (spojka) – ar

abeceda - tengwanda

aby - yara, sa

agónie – nwalmë, unqualë

agónie, smrt - qualmë

ach! (citoslovce) – ai!

ale – ananta, nan

alej - aldëon

altán – ampano

anebo - var

ano - tancavë (dosl. jistě)

armáda – hossë

armageddon – Ambar-metta

astronom - meneldil

averze – yelma

ať – nai

avšak – ananta, nan

až – írë

až do - tenna

až na, mimo – hequa

 

B

 

baldachýn – telumë

balrog – Valarauco, pl. Valaraucar

balzám - lipsa

báseň – lairë

bát se – rúca-, ruca-; aista-

bavlník - línë

bázeň – áya

bázlivý - caurëa

bdít - tir-

běda! - ai!

bědování - nainië, nairë

bědovat - naina-, nyéna-

bělostný - fána, fánë

bez - ú

bezpečný, zabezpečený – varna (příčestí trpné)

bezstarostný - wilwa

bidlo - tulwë

bílá – fána, fánë

bílý, chladný, bledý – ninquë

bít - palpa-

bitva, boj* - mahta

blaho - almarë, almië

blažený pocit – alassë

blaženost - almarë

blednout - quel-

blednout, umírat - fir-

blednout, ztrácet se (pomalu) – fifíru-

blednutí – quelië

blednutí, ztrácení – fifírula

bledý - marya, isca

bledý, chladný, bílý – ninquë

bledý, matný – néca, pl. néce

blesk – íta, sarco*

bloudit - ranya-, ran-

blyštění čepele - hyandarussë

blyštět se – ita-

blyštivý – itila

bodat - nasta-

bodavý – maica, laica (?)

bodec - nassë

bodlina - erca

bohatství - alma

bohatý, vzkvétající - alya

bochník (kulatý) - cornë

boj - mahta*

bojácný - caurëa

bojová formace – kompaktní – sanga

bojová formace – mužské kopí – nernehta

bojová formace – ochranný štít – sandastan

bojovat – mahta-

bojovník – mahtar

bojovník (s oštěpem) – ehtyar

bolavý - naica

bolest - naicë

bolest, způsobovat - nwalya-

bolestivý - naica

bolet* - naiya-

borovice, pinie - hórë

borůvka, malá bobule – piuca

bota - hyapa

bouře (hluk bouře) – raumo

bouřlivý - verca

božství - valassë

bradka – fanga

brána – ando (velká brána – andon)

bránit, nenechat pokračovat – nuhta-

bránit, znemožnit – stama-

bratr – toron, pl. torni

brilantnost – rillë, rildë

bríza – hwesta, vílë

brnkat - quingi-, tango-

brod - tarna

brož, jehlice – tancil

brzdit, nenechat pokračovat – nuhta-

brzký - arinya*

brzy - rato, arinya*

břečťan - etil  

břeh – falassë, hresta

břeh (oblázkový, štěrk) – sarnië

břeh, pobřeží – hyapat

březen – Súlimë

břeh řeky – hyapat

břicho - cumba, cumbo

bříza - versil, silqueléni, silwin

bude – ëuva, nauva, nuva

budiž - nai

budova – ataquë

buď/te pozdraven/i! - aiya!

Bůh – Eru

bujný - verca

buk - neldor, neldorin, feren, fernë

burácející – rávëa

burácení – rávë

bušit - palpa-

bydlet - mar-

býk – mundo, tarucco, tarunco

byl - né

byli - ner, nér

bylo nebylo - yalúmessë, yáressë

bystrý - finwa

být - ná - jsem, jsi, je; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not); ëa - je, ve smyslu existuje; ná je spíše spona

být (je) – ná (spona), ëa (samostatné sloveso)

být dost - farya-

být chladný - niqu-

být nad něčím – lav-, min.č. lávë

být nejasně vidět - valca-

být šťastný - valina-

bytost - onna

bytost (bez fyz. těla) – ëala, pl. ëalar

bývalý - yara

 

C

 

Cassiopeia – Wilwarin

cele – aqua

celek, všechno - ilúvë

celý – ilqua, ilqa; quanta

cesmína – ercassä

cesta – mallë, pl. maller, tië, pl. tier

cestovat - lelya-, linna- min. č. lendë

cín - latúcen

cínový - latúcenda

cit, cítění (mužské) – hanu

citát - eques, pl. equessi

cítit (vůni/zápach) - holta-

cítit odpor z něčeho – feuya-

co – ma

co? - mannat?

co je – mana

ctitel – melindo

ctitelka – melindë

cuknout - rihta-

 

Č

 

čaj – tye

čára - tecco

čaroděj – istar, pl. istari, sairon

čas – lú

časně - arinya*

časný - arinya*

část - cirma

často - rimbo

častý - rimba

čelisti - anca

čelo vojska – nehta

čepel (nože...) - hyanda

čepel, její třpyt - hyandarussë

černý – morna, pl. mornë

čerstvý - venya, wenya

červ – lókë

červen – Nárië

červenec – Cermië

červený – nasar, carnë

čestný – faila

či - var

čí - mano

čirý – poica

číslo - nótë

číst - cenda-

čistý – poica

člověk – Atan, pl. Atani

člun - luntë

čtverec - cantil

čtvrtek – aldúlya

čtyř- - can-

čtyři – canta

čumák - mundo

 

D

 

dále, pak, potom - ento

daleko - haiya, haira

daleko a široko – palan

daleko, stranou, pryč, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar

daleký – haiya, haira

daleký, dálný – vaháya, vaihaiya

dálka - haiyassë

dar – anna, pl. annar

dárce, dárkyně - anto, antë

darebácký – raica

darovat – anta-, bud. čas antuva

dát – anta-, bud. čas antuva

dát dohromady – par-

dát najevo - tana-

datel – tambaro

dav - sanga

dávat – anta-, bud. čas antuva

dávat tvar - tan-

dávat vodu - calpa-

dávno* - yárë

dávno - za dávných časů - yalúmessë, yáressë

dávný - yára

dávný - yárëa, yalúmëa

dcera – yendë, yeldë, příp. -iel

dědic – aryon, haryon, hildë, hildo

definitivní - métima, tyelima

dech - sú, súlë

děkovat – hanta-

děkuji - hanta, hantalë, hantan*

dělat – car-, min.č. carnë; tan-

dělit - cilta-

dělit (se) - hyanda-

delta - etsir

démon – rauco

den – árë, pl árië, aurë, arë, ré, rë; ré (24 hodin, od západu do západu slunce); arya (12 hodin); sana (24 hodin)

den; v ten den – tárë

děs - caurë

deset – cainen

děsit se - aista-

děsivý – rúcima, aica

děsný – rúcima

déšť (jemný) – mistë, timpë

déšť (jemný, rosa) – rossë

devět – nertë

díkuvzdání – hantalë

díky* - hanta, hantalë, hantan

díl - cirma

díra, jáma - latta

díra, otvor - assa

dítě – hína, pl. híni; příp. –hin pro něčí dítě

dívat se na (něco) - yéta-

dívka – konc. –wen

dívka – vendë, wendë

dívka (korunovaná) – riel, riellë

divočina - ráva

divoký – hravan, verca

dlaždice - ambal

dlít - mar-

dlouhý – anda

dlouze – andavë

dnes - sírë

dny, minulé, dřívější – yárë

do, dovnitř – minna, mir

do, na, k - konc. –nna, pl. –nnar

dobro, prospěch - alma, almië

dobrý (morálně) - manë

dobrý (o věcech či skutcích) – mára

docílit - rahta-

dodat - onot-

dodržovat - himya-

dodržující - himba

dohnat koho k čemu - or- (impersonální)

dohromady, spolu - -o, ó-

dokonce – elyë

dokončit – metya-

dokončit (intransitivní) - telu-

dokončit (transitivní) - telya-

dokud - tenna

dolík – unquë

dolů – undu, předp. undu-

domov, dům (někoho, osob...) – már

domněnka - intya

domnívat se - nam-

donucení - mausta

donutit - mauya-

donutit - or- (impersonální)

dopředu, podél - téra

dorazit - rahta-

dorozumívání – centa

doručit – col-

dosáhnout - rahta-

dospělost – vië

dospělý - vëa

dospělý muž – vëo, vëaner

dospět někam, k něčemu - rahta-

dost – fárë

dostačovat - farya-

dostat se někam - rahta-

dostatečný - fárea

dostatek – fárë

došek - tupsë

doušek - yulda, pl. yuldar  

dout – súya-

dovednost – curwë, tanwë

dovedný – curu

dovést (někam) - tuca-

dovést do konce – metya-

dovnitř, do – minna, mir

dozadu - předpona nan-

drahokam – mírë, mir

drahý – melda

drak – angulókë

drak (jiskřivý) - fëalókë

drak (ohnivý) – urulókë, pl. urulóki

drak (okřídlený) – rámalókë

dráp - racca

drápatý - raccalepta

dravý - hravan

drobit se – ruxa-

drobný – rincë, pl. rinci, titta

drsný – norna, tarya

dryáda (luční) - nandin

dryáda (lesní) - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni

držet - mapa-

držet, vlastnit – col-

držet se koho/čeho - himya-

držící - himba

držitel – colindo

dřevo - tavar

dřevo, hrubý kus - runda

dřevo, tvarovaný kus - pano

dřímající - lorda

dřímat - muru-

dřímat, snít - lor-

dřímota - murmë

dřít se, pracovat – móta-

dříve - yá

dřívější - yara

dub – norno, nornë, nor

duben – Víressë

duha - helyanta, helyanwë („most na obloze“)

duch – fairë, pl. fairi

duch (obecně) - fairë, pl. fairi

duch (v člověku, osobě) – fëa, pl. fëar

duch lesa - muž. tavaro, žen. tavaril, pl. tavarni

duch luk - nermi, pl. nermir

duch moře - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi

duch přírody - nandin

dům – coa, car

dumat - luvu-

dunění – rávëa

dunící – rávëa

dusit (se) - quor-

dusný - lumna

duše – fëa, pl. fëar, súlë

duše (metaforicky) – coacalina (světlo domu)

dutina, lůno – súma

dutý - ronta, rotwa, unqua

důvěrný, známý - moina

důvtipný - finwa

dužnatý - sarqua

Dva stromy - žalozpěv pro ně - Aldudénië

dvanáct – rasta

dvojče – onóna, pl. onóni

dvojí - atwa, tanta

dvojitý - atwa, tanta

dvojnásobný - atwa, tanta

dvorec - paca

dvůr - paca

dýchánek - taran, tarambo

dýchat - súya-

dychtit (po něčem) - milya-

dýka – sicil

dým - usquë

džus – sáva

džus (hustý) – pirya

 

E

 

elegie – nainië

elementární - essea

elf – Quendë, pl. Quendi

elf (šedý) – Sinda, pl. Sindar

elf (vznešený) – Elda, pl. Eldar

elf, elfský muž – quendu, pl. quendur

elfka, elfská žena – quendi, pl. quendir

elfové – Minnóna, pl. Minnónar (prvně narození)

elfové a lidé - Eruhíni („děti Eruovy“)

elfové (vznešení) – Tareldar

elfská řeč – Quenya lambë

elfský – Quenderin, Quendian, Eldarin

elfský jazyk – Eldalambë

elfský národ – Eldalië

elfština – Quenya

energie, vitalita, síla – tuo

éter - ilmen

existovat (od přírody nebo z dlouhého vymezného času) - eä

expanzivní - palla

 

F

 

fantazie – nausë, intyalë

fauna - celva

fialka - helinillë

flétna - simpina, simpa

flora - olva

fonetický - hlonítë

fontána - ehtelë

formovat – cat-

foukající – hlápula

foukat, vát – hlapu-, súya-

fyzická hmota – erma, orma

fyzický - sarcuva

 

G

 

gong - tombo

gramatika - tengwesta

 

H

 

had – leuca, lókë

hádat - intya-

hádat se - costa-

hádka - costa

hák – ampa

hala - mardë

harfa – nandë, malá harfa – nandellë

harfeník – nandaro

hasnout - quel-

háv - vaima

helma - cassa

historka - quentalë

hladký - pasta

hlas – óma

hlava – cár

hle! – aiya!

hleď!, hle! – ela!

hledět - cen, bud. č. cenuva

hlídaný, vězněný – manda

hlídač - tirno

hlídání - tirmë

hlídat – tir-

hlídka (abstr.) - tirmë

hliněný - cemina

hloh - ectar, pinectar, pipinectar

hložinka, plod hlohu - piopin, pipin

hluboký - nura, tumna

hluk - nyalmë, yalmë

hluk, burácející, hřmící, rachotící – rávë

hmotný - sarcuva, sarqua

hnědočerný – varnë

hnusný - sancë

hnusit si – feuya-, yelta-

hnusný – yelwa

hodina – lúmë

hodnost - tyellë, pl. tyeller

hojit (se) - envinyata-

hojivá mast - lipsa

hojný – úvëa

holub – cu

holubice – cua

hon - raimë

honit (se; za něčím) - roita-

hora – oron, pl. oronti

horko – úrë

horký - saiwa

horký – být horký – ur, úr

horské jezírko - moilë

hoře - nyérë

hořet - urya-

hořet - usta- (trans.)

hořký – sára

hospodářství - osta

hostina - taran, tarambo

houba – hwan, pl. hwandi, telumbë

houf - sanga

hra - tyalië

hra na lyru - salmë

hradba – ramba

hradba a příkop - ossa

hrách - orivainë

hrana - rína

hranice – réna, rína

hrát na harfu – nanda-

hrát na píšťalu - sip-

hrbáč - cauco

hrbatý - cauca

hrdina – callo

hrdlo – lanco

hrnčíř – cemnaro

hrob – noirë, pl. noiri, sapsa

hrobka – noirë, pl. noiri

hromada - cumbë, hahta

hromobití - raumo

hrot - nasta

hrozen (květů) - wingë

hrozit se - aista-

hrozný – aica, rúcima, sancë

hrubý – tarya

hrůza - caurë

hrůza - ossë

hřát – ur-, úr-

hřbet ruky – cambë

hřeb, hřebík - taxë

hřmění – rávë

hřmící – rávëa

hučet (vítr) - lausta-

hudba – lindalë, lindelë

hvězda – elen, pl. eleni

hvězdné světlo - ilmë

hvězda (poet.) – él, éli

hvězdný – elenya, elda, elena

hvozd - taurë

hybná síla, muž činu – tyaro

hýření, pitka – yulmë

hyzdit - hasta-

 

CH

 

chaluha - felpa, uilë

chápající - handa

chápat - hanya-

chápavý - handa

chladný – ringa

chladný (být chladný, o počasí) – nicu-, niqu-

chladný, neúprosný – sincahonda

chladit - nicu-, niqu-

chlapec – seldo

chléb – masta

chodidlo – tallunë

chodit – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë

choroba – quámë, lívë

chorý - laiwa

chovat odpor – yelta-

chrabrost - cánë

chrám - corda

chránit – varya-, varna-

chrpa - menelluin

chřadnout - hesta-

chtíč - mailë

chtít, toužit, přát si – mer-, min.č. mernë

chtít jít - mína-; (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát

chtivost - milmë, mailë

chtivý - mailëa

chumel - loctë

chutnat - tyav-

chuť – tyávë, pl. tyáver

chválit – laita-

chvat – rimpë, hortalë, hormë

chvátat - alac-

chvatný – tyelca

chvíle* - lúmë

chytit, lapit do pasti - atsa-

chytnout, uchopit - mapa-

 

I

 

ikdyž – elyë

imaginace – nausë, intyalë

intelekt - handelë

inteligence - handassë

inteligentní - handa

intuice - tercen

invence – Curwë

 

J

 

já – konc. –n, -nye, –nyë

já – ni; mi, mě, pro mě – nin

já ne- - avan (I won’t)

já; dokonce i já, ještě já - inyë

jádro - talma

jak – manen

jako – ve

jáma – unquë

jáma, díra - latta

jaro (brzké) – coirë

jaro (pozdní) – tuilë

jas - rillë, rildë

jas, sláva – alcar

jas (hvězdný) – silmë

jasný – calima, calina

jazyk (anatom.) – lamba

jazyk, řeč – lambě

jazykovědec – lambengolmo

je – ná, ëa

je, jim (zájm. odvozené od oni) – te, konc. –t

jeden - er

jedenáct – minquë

jedině - erë, eressë

jedinec, muž či žena – quén, pl. queni

jediný - erya, er

jedlý kaštan - mavoisi tapatenda

jedna – minë

jednotvárný – lára

jehlice - erca

jehlice, brož – tancil

jehličnan - vinë, vinnë

jeho, její – konc. –rya

jekot - miulë

jelikož - an

jemný – maxa, tereva, moica, pasta

jemný déšť - timpë

jen - erë, eressë

jenom - erë, eressë

jeřáb - carnimírië

jeskyně – filya

jeskyně (malá) – rotto

jeskyně (umělá) – hróta

jest – ëa

jestli, jestliže - ai (en. if)

jestřáb, sokol - fion, pl. fioni, fiondi

ještě ty – elyë

ještě, potom - ento

ještě (jednou) - ata

jetel, červený - camilot

jezdec – roquen

jezdkyně – roquen

jezero – ailin, linya, ailo

jezero (studené, v horách) – ringë

jezírko - ailo

jezírko, horské - moilë

jídlo – apsa

jih – Hyarmen

jilm – alalmë, lalmë

jinovatka – niquis, niquessë

jiskra – tinwë, pl. tinwi

jiskření čepele - hyandarussë

jiskřit – ita-, tintila-, tin-

jiskřit, bíle - ninquita-

jíst – mat-

jistě, ano - tancavë

jistý - sanca

jít – lelya-, linna-, min. č. lendë, vanta-

jít pryč – auta-, min. čas avánië, ettul-

jméno – essë, pl. essi

jmenovat - esta-

jsem - ná

jsi - ná

jsme - nar

jsou – nar; ier, -ier

jsoucno – ëa

jste - nar

Jupiter – Alcarinquë

 

K

 

k – an

k, na, do – konc. –nna, pl. –nnar

k, směrem k – ana, na

kabát - vacco

kadeř – findë

kam* - manna

kámen – ondo, pl. ondor, sar

kámen, tvarovaný - ambal

kamenitý - sarna

kamínek - sar, pl. sardi

kamna - urna

kanál (vodní) – celma

kapat - lim-

kapička - liptë

kapka - limba

kapradí - filquë, filinquë, filimpë

kapradina, převislá - eldasilquë

kára - norollë

kaštan - mavoisi, alda mavoitë

kaštan, jedlý - mavoisi tapatenda

kazit - hasta-

každý - ilqua

každý, všichni – ilquen

kde - massë

kdo – man, mani

kdokoliv – aiquen

kdysi - yá

když – írë

keř – tussa

kéž – nai

kladivo - namba

klanět se - caw-

klátit se - linga-

klenba – rondo, coromindo

klenba, kupole – telluma

klenot – mírë, mir

klenutý strop, střecha – rondo

klepat – tam-

klesat, zapadat - núta-

klesat, zapadat (o slunci) - númeta-, númenda-

klesnout - luvu-*

klesnout, prudce - talta-

klíčit - tuia-, tuima-

klid – sérë, quildë

klidný - pasta

kmen, parta - hostar

kniha – parma

kočka – mëoi

kočovný - ránen

koho? - manno

kokořík - quinquenna

koloběh, věk – randa

komnata - sambë, -san

komunikace – centa

komunikace myslí – osanwë-centa

končící – tyelma

končit – telya-, telu-

konec – metta, telma, tyel, mentë, telu, tyeldë

konečné blaho - manar, mandë

konečně - yallumë*

konečný – telda, tyelima, métima

konstrukce - tanwë, curwë

konvalinka vonná - quiquilla

kopec – ambo, tundo

kopec; do kopce (příslovce) - ampendë

kopec, osamělý, izolovaný - tolmen

koruna - rië

korunovaný – rína

kořen (jedlý) – sulca

kost – axo, pl. axor

koule - coron

kousat - nac-

kousnout - nac-

kousnutí - nahta

kouzelník - sairon

kouzlo - lúcë

kouzlit - luhta-

kov – rauta, tinco

kovář – tanno

kožešina – helma

kráčet – vanta-, linna-, lelya-, min.č. lendë

kraj, okraj - rína

kraj, území – nórië

krájet - rista-

krajina, otevřená - latina

krajní - erúmea

král – aran

královna (ta, která je vznešená...) – tári

královský - aranítë

krása - vanessë

krásný – írima, pl. írimë, vanima, vanya, linda, calwa

krátký – sinta

kráva – yaxë, pl. yaxi

kreatura, silná a nepřátelská – rauco

krev – sercë, yár

krk - yatta, yat

kromě – hequa, ara

kroutit (se) – ric-

kroužit - hwinya-, pel-

krtek – noldarë, nolpa

kruh - cornë

kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

krůpěj - limba

krutý - nwalca

krysa – hyaro

krýt – tup-, telta-, halya-

křehký – tereva

křičet - rama

křídlo – ráma, pl. rámar

křik - nyalmë, rambë, yalmë

křik (vítězný) – yello

křivý - cauca

křížem, přes - arta

křížení, setkání (tří a více) – yomenië

křížit - tara-

který, která, které – ya; v kterém – yassë, v kterých yassen

kulatý - corna

kůň (rychlý, jezdecký) – rocco

kupa - hahta

kupa, hromada - cumbë

kupit (se) – hosta-

kupole, klenba – telluma, coromindo

kus - cirma

kus dřeva, hrubý - runda

kus dřeva, tvarovaný - pano

kůže – helma

kvést - lohta-

květ – lossë

květen – Lótessë

květina – lótë

květina s velkými jednotlivými květy - indil

kvil - miulë

 

L

 

labuť – alqua

lačnost - milmë

lady, paní – heri

lamentovat - nyéna-, naina-

lampa – calma

lapit do pasti - atsa-

láska - melmë

laskavý - moica

lastura - hyalma

látka – lannë

Laurelin (jeho jméno) - Culúrien

léčit - envinyata-

léčka - neuma

led – helcë

leden – Narvinyë

ledňáček – halatir, halatirno

ledová tříšť - helcaraxë

ledový – helca

legenda - nyárë

lehnout si - caita-

leknín - ailinon

leknín, žlutý - nénu

lem - rína

lem oděvu - lappa

lembas – coimas

les – taurë, pl. tauri

lesk - wintil, tindë, rillë, rildë

lesklý - silma

lesknoucí se – ilcala

lesknout se (bíle) – ilca-

lesknout se - tin-

lesnatý – taurëa

létat – villa-, villë-, will-

letět vzduchem, vát – hlapu-

léto – lairë

letopočet - yénonótië

lev – rá, pl. rávi

levák - hyarmaitë

levý (strana) – hyarya

lež - furu

ležet, rozprostírat se – caita-

lhát - furu-

líbat - miqu-*

líbezný - írima

lid - lië, příp. –lië, přivl. liéva

lidé – Atani, sg. Atan

lidé (podle elfů) – Engwar (Neduživí)

lidé (potom narození) – Apanónar

lidé a elfové - Eruhíni („děti Eruovy“)

lidé (smrtelníci) - Fírima, Firya (pl. Fírimar, Firyar)

lilie - indil, narwë

líska - cotullë, cotulwë

list – lassë, pl. lassi

listí – olassië

listopad – Hísimë

listoví – olassië

lišácký - ruscuitë

liška – rusco

lít – ul-, ulya-

lkaní – yaimë

lkát - yaita-

loajalita – voronwië

loajální – vórima, voronda

loď (s ostrou přídí) – cirya

loďka - luntë

loďka, malá - venë

lok - yulda, pl. yuldar  

loket – ólemë

loni - yenya

lord, pán – heru, hér-

louka - lairë

lov - raimë

ložnice – caimasan, pl. caimasambi

lpějící na kom/čem - himba

lpět na kom/čem - himya-

luk – quinga, cú, lúva

lůno – súma

lůno země - palúrë

lůžko - caima

lyra – salma

lyra, hra na ni - salmë

 

M

 

maceška - helin

mačkat (se) – sanga-

magie - ingolë

magie, tajné umění – nolwë, nólë

maják - calmindon

majestátní - aranítë

mající, s – arwa

mák, vlčí - fumella, camillo fúmelot

mák, vlčí velký - fúmello valinórëa, camillo

malá dáma – hérincë

málo, ne dost – ufárëa

malý – rincë, pl. rinci, pitya

máma – mamil

manžel – verno

manželé – veru

manželka – vessë

manželství, manželský stav – vesta

Mars – Carnil

máry - tulma

masitý - sarqua

maso – hrávë

mast - laivë

mast (hojivá) - lipsa

matka – amil, ammë

matný, bledný - néca, pl. néce

mátožný - lorda

mdlý, nejasný - néca, pl. néce

mě, pro mě – nin

meč – macil

meč (krátký s širokou čepelí) – ecet

meč (široký) – lango

med – lís

medovina (životabudič) – miruvórë, miruvor

medový – předp. liss-

medvěd – morco

měď - tambë

měděný - tambina

měkký – maxa

melodický - lindelëa

měnit se – ahya-, min. č. ahyanë

měsíc – Isil

měsíc (časově) – asta, pl astar

měsíc (jeho jméno) – Rána, Tilion

měsíce, srpek - cú

měsíční svit – isilmë

město (opevněné) – osto, os

mezi – imbë

mi, mě – nin

mihotat se – tintila-

mihotavý – itila

milenec – melindo

milenka – melindë, melissë

milovaný – melda

milovat – mel-, mela-

mimo – hequa, ara

mimo, nad - pella

minulé dny – yárë

minule, posledně – yallumë, yalúmë

minulost – vanwië

minulý, odešlý – vanwa

minulý, předešlý, poslední – métima

míra – lesta

mírný – maxa, moica

mísa - salpa

miska - venë, salpa

místnost - sambë, -san

místo, kousek země – men

místo, silné, odolné - sarnë

mít, vlastnit – harya-

mít (jakou) chuť - tyav-

mít (povinnost) - or-; impersonální sloveso - orë nin carë X - mám udělat X

mít rád (o přátelství) - ser-

mít radost - valina-

mít se dobře - ala-

mít strach - aista-

mladý – nessa

mládí, svěžest - vénë, wénë

mládí, vitalita - laito, laisi

mlátit - palpa-

mlčení - quildë

mlha – hísë, hísië, hiswë

mlhavý, nejasný - néca, pl. néce

mlhovina - timpinë

mluvit - quet-, min. č. quentë

mluvnice - tengwesta

mnohaletý - linyenwa

mnoho – rimbë, limbë

mnoho- (ve složených slovech) - -li-, -lil-, lin-

mnoho (velké množství) – hosta, úvë

mnoholistý – lillassëa, pl. lillassië

mnohý - rimba, úvëa

množství (velké) – rimbë, úvë

mňoukání - miulë

moc – mít pod svou mocí – vala

moci - pol-, mohu - polin

mocný – meletya, taura

modla - cordon

modlitba – cyermë

modrat se - helwa-ahya-

modrozelený - laiquaninwa

modrý – luin, pl. luini, ulban (vanyarská quenya), luinë, lúnë, ninwa

modřín - finë

mohutný, robustní – tiuca

mokrý – mixa, nenda

monstrum - úvanimo

moře – ëar, pl. ëari

moře, rozbouřené - haloisi

mořská panna - ëaris, ëarwen

mořská řasa - felpa, uilë

mořská víla - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi

most – yanta, yanwë

motýl – wilwarin

moudrá osoba – nolmo

moudrý – nolma, nolda, iswa, istima, saila, nóla, isqua

moudrost – nolwë, nólë

mouka – porë

mrak (bílý) – fanya, pl. fanyar

mrak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor, ungo

mraky a vzduch nahoře – fanyárë

mramor - alastë

mráz – nixë

mrazit, chladit – nicu-, niqu-

mrazivý - helca

mrkat – tihta-

mrtvola - quelet, pl. queletsi, loico

mrtvý (o elfech) – qualin

mrtvý (ve smyslu přir. smrti smrtelníků) – firin

mrtvý, odešlý – vanwa

mučit - nwalya-

mudrc – ingólemo

můj, má, mé – -inya, -nya

muka – nwalmë

mumlající – nurrula

mumlat – nurru-

mumlavý – nurrua

muset (něco) - mauya-; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X

mušle – hyalma

muž – nér, pl. neri

muž činu – tyaro

mužský - hanuvoitë

my – konc. –lmë, –mmë

my – me, na nás – ménë, nás (3.p.) – men, mel

my (duál) – met

my ne-xxx – vammë, avammë

mys - mundo

mysl - ósanwë

myslet - sana-, noa-, nauta-

myslit si - nam-; myslím si - namin

myšlenka - intya

mžourat - tihta-

 

N

 

na, do, k - konc. –nna, pl. –nnar

nabádat - or- (impersonální)

nad – or, pella

nádhera – alcar

nádherný – vanya

nádoba - venë

nádoba na pití – yulma, sungwa

nahnat strach, hrůzu – ruhta-

náhoda - ambarma

nahoru – amba, ama

náhrdelník - firinga

nahý – helda

nacházet – hir-

nachová, planoucí - narwa

nachový – nasar

najít – hir-, tuv-

nakloněný - penda

nakonec - mettassë

naléhat – horta-

naléhat - or- (impersonální)

naléhavost - hormë

nalézat – hir-

nalézt – tuv-

nalít – ul-, ulya-

námořník – ciryamo

nanebevstoupení - orosta

nápad - intya

nápadný - minda

napěnit – falasta-

napíchat - erca-

napjatý – tunga

naplnit – quat-, bud. čas quantuva

napnout - lenu-

napnutý - tunga

nápoj - suxë*

napomáhat - resta-

naposled, minule – yallumë, yalúmë

naposledy - mettassë

naprosto – aqua

napříč, přes - arta

napsat – tec-

narcis - cancalë, malina cancalë

národ – lië, příp. –lië, přivl. liéva

narodit se - nosta-

narozeniny* - nostarya

náruč – súma

narůstat - yonta-

nářek - nainië, nairë

nářek, naříkání – yaimë

nařídit – can-, vala-

naříkající, naříkavý – yaimëa

naříkat - naina-, nyéna-, yaita-

nařízení – namna

násilnický – naraca

násilný – naraca

následovat – hilya-, hil-

následovník – hildë, hildo

naslouchat - lasta-

nástraha, oko – neuma

náš (duál) - elva

náš (vylučující) - emma

náš (zahrnující) - elma

náš, naše – konc. –lma; 2.p. –lmo

náš, naše (pro 2 osoby) – konc. –lva, 2.p. –lvo

natáhnout - lenu-

nátlak - mausta

nato - san

naučit se - nol-*

navždy - tennoio, oialë

nazgúl – Úlair, Úlairë, pl. Úlairi

naznačit - tana-

názor (stálý) – selma

naživu – cuina

ne - lá, lau

ne – áva, avá, vá, já ne – ván, ványë, my ne – vammë

ne (důrazné) - lala

ne- (předp.) – ú-

ne navždy – ullumë

ne, skutečně ne, naprosto ne (důrazný nesouhlas) - laumë

nebe – hellë, telimbo

nebe, uprostřed rudého - carnevaitë

nebesa – Menel

nebeská klenba – telumë

neblahý - umbarwa

nebo - var

neboť - an, ten

nebude (en. will not) – úva

nebudu (já) - ávan, ványë

nebýt - um-; min.č. úmë

něco – nat

nečistý - vára

nečlověk - Hravan

nedělat - um-

neděle – eärenya

nedělej to – áva carë

nedostatečný - ufárëa

nedostatek – ufárë

neduživý – engwa

nehostinný - erda

nehybný - tulca

nechat něčeho - hauta-

nechuť – yelma

nechutný – yelwa

nejasně, být vidět - valca-

nejasný, mdlý - néca, pl. néce

nejdříve - yesta

nejprve - yesta

nejsem - uin, umin, min.č. úmë

nejjasnější – ancalima

nejvyšší bod – inga

nejzadnější – tella

nejzazší – tella

někdejší - yara

někdo – aiquen, námo

někdo, muž či žena – quén, pl. queni

nekonečné období – oialë

nelidi – Hravan, pl. Hravani

nelítostný - aica

neměnný - sanca, tulca

nemluvně – lapsë

nemoc – quámë, lívë, caila

nemocný - laiwa, caila, caimassëa

nenasytnost - milmë

nenávidět – yelta-, tev-

nenávist – yelma, tevë, tevië

nenávistný - sancë

nenechat dokončit - nuhta-

není – úyë

neodvratně určit - martya-

neohroženost - verië

neohrožený - verya

neochotný - avar, pl. avari

neotřesitelný - tulca

nepoctivý – raica

nepovolit - ava-, min.č. avanë

nepřátelský - cotya

nepřetržitě - voro

nepřevyprávitelné; to, co se nedá převyprávět - únyárima

nepřipouštět, znemožnit – stama-

nepřítel – cotumo

Neptun – Nénar

nerozštěpitelný - ilterenda

nerozumný - alasaila

nesčetný – únótima

neskrývající nic – helda

nesmělý - caurëa

nesmrtelný – ilfirin

nesnadný - tarya

nespočetný – únótima

nespočitatelný – únótima

nespoutaný - verca, wilwa

nést – col-

nést se, plout - lutta-, lutu-

nestvůra – ulundo

netvor – ulundo, úvanimo

neúcta - yaiwë

neudělám – ávan

neúprosný, tvrdý – sincahonda

neurčitý - néca

neuspět – quel-

neustále - oialë, voro

neústupný – norna

nevěsta – indis

nevlídný – tarya

nevolník - mól

nevšímat si - hehta-, min.č. hehtanë

nevyřknutelné; to, co se nemá říkat, vyprávět - avanyárima

nevyslovitelné; to, co nelze vyslovit - úquétima

nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat - avaquétima

nevýslovný - úquétima

nezdravý – engwa

nezkažený - alahasta

nezničený - alahasta

nezohyzděný - alahasta

něžný – maxa, moica

ničit - hasta-

nikdo - úquen

nikdy - úlúmë*

nit - línë, lia  

nitro, vnitřní mysl – órë

nízký, podlý – faica

nížina - nanda

noc – lómë, ló, mórë, hui

noclehárna – caimasan, pl. caimasambi

noha – telco

noha (spodní část, en. foot) – tál

nora - hróta

normální - sanya

nos – nengwë, mundo

nosit – col-

nosit (oblečení) - col-

nositel – colindo

nový – vinya, sinya

Nový rok, první den roku – yestarrë

nový život - laito, laisi

nutit - mauya-

nutit - or- (impersonální)

nutkání - maurë

nutnost - hormë

nůž – sicil

nymfa - falmar, pl. falmari, falmarin, pl. falmarindi

nyní – sí, sin, sín

 

O

 

o - os* (náhradní předložka místo genitivu)

ó (zvolací, přikazovací částice) – a, á

oba - yúyo

obalovat - vaita-

obarvený, ušpiněný – púrëa

obdařený – mána, almárëa

obdařenost - almarë

obdivuhodný – vanima

obecná řeč - ilquesta

obecný podmět, předmět – quén, pl. queni

obejmout - vaita-

obchod, obchodování - mancalë

obchodovat - manca-

obíhat - pel-, hwinya-

objemný, rozsáhlý – úra

objetí - ranca**

objevit – tuv-

objímat - vaita-

obklíčit - hapa-

obklopit - vaita-

obklopovat - vaita-

obkroužený - lesta

oblak (tmavý, klesající) – lumbo, pl. lumbor

oblaky, mezi nachovými - carnevaitë

oblast (ohraničená) – peler

oblast, region – ména

oblast, správní - ostar

oblázek - sar, pl. sardi

oblázky, štěrk – sarnië

oblečený - vaina

obličej - anta

obloha - hellë, fanyárë, telimbo

oblouček (část tengwy) - lúva

obmotat - vaita-

obnažený – helda

obnažit (se) - helta-*

obnovený – envinyanta

obnovit – envinyata-

obr - norsa

obr lidožrout - sarquindo, pl. sarquindi

obrácený – querna

obrátit (se) – ric-

obrátit (se), změnit - ahya-

obrazotvornost – nausë, intyalë

obrovský – úvëa, alta

obruba - rína

obsahovat - panda-

obskurita - mordo

obtížný - tarya

obtočit - vaita-

obvyklý - sanya

obyčej - haimë

obyčejný - sanya

obydlí – farnë, mar

obyvatel - mardo

ocel - erë, eren, yaisa

očarování - lúcë

očarovat - luhta-

od – ho

od, z, ven z – konc. –llo

oddech – sérë

oddělit - cilta-

odehnat - auhorta-

odejít – auta-, min. čas vánë, vánië, avánië; hótul-

odejít pryč – oantë, min. čas slovesa auta-

oděný - vaina

odepřít – ava-, min.č. avanë

odér, aroma - holmë

odešlý – lendë

odešlý, zmizelý – vanwa

oděv - vaima

odhad - intya

odhadovat - intya-

odcházet – ettul-

odjet - vanya-, min.č. vannë

odkapávat - liptë-

odkrýt (se) - helta-*

odkud* - mallo

odmítnout – váquet-, avaquet-

odolat – termar-

odolné místo - sarnë

odolný - voronwa, tulca

odplout - lút-

odpočinek – sérë, quildë

odpočinout si - quil-*, ser-

odpočívat - ser-

odpor – yelma

odpor, cítit z něčeho – feuya-

odporný – yelwa, saura, sancë

odporný, hanebný – faica

odpověď - nanquenië

odpustit - avanta-*

odpuzující – yelwa

odříznout, s cílem použít odříznutou část - hóciri-

odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části - auciri-

odříznutý od světa - erda

odsoudit (k záhubě) - martya-

odstup - haiyassë

odsunout stranou - hehta-, min.č. hehtanë

odtékat - cel-

odvaha - verië

odvaha („síla srdce“) - huorë

odvážit se - verya-

odvážný - verya, canya

odvolat – enyal-

odvržený - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë

ohavný – yelwa, sancë

oheň – nárë

oheň - jako oheň - urúva

ohnivě rudý - culda, culina, narwa

ohnivý - nárëa*, uruitë, urúva

ohnivý (o barvě) - culda, culina

ohnout se – loc-, cúna-, cauta-

ohnutý – cúna

ohrada - panda

ohrazovat - panda-

ochrana - varnassë

ochraňovat – varya-, varna-

ochutnat - tyav-

oko – hen, pl. hendi, 2 hendu

oko, nástraha – neuma

okolnost - ambarma

okouzlení - lúcë

okouzlit - luhta-

okraj - erumë, réna, rína

okurka - colosta

olověný - canuva

olovo - canu

olše - ulwë, uluswë

on – so, konc. –ro

ona - së, konc. -rë

onen, ten, tamten – tana

oni – konc. –lto, ve vyspělé quenijštině –ntë

oni – toi, te

oni; právě oni - entë

ono - ta

onoho den, v ten den – tárë

opačný – nuquerna

opakovat (se) - tatya-

opar – hísë, hísië

opatření - lesta

opásaný - lesta

opět – ata; předp. en-

opevnění, dům, vesnice či město obehnané zdí – opelë

oplakávat - nyéna-, naina-

oplocovat - panda-

opora - tulto

opotřebovat (se) - yerya-

opovážit se - verya-

opovržení - yaiwë

opovrženíhodný – faica

opravdový - anwa, sanda

opustit – hehta-, min.č. hehtanë; auta-, min. čas avánië, oantë, hótul-

opuštění (podst. jm) – hequa

opuštěný - hecil, muž. hecilo, žen. hecilë

oranžová – culuina

orel – sorno, soron, sornë, pl. sorni

Orion – Menelmacar

orosený - nítë

ořezat - rista-

osamělý – eressëa, erda

osamění - erë, eressë

osamocený - erda

osít - rer-, min.č. rendë

oslnivost – rillë, rildë

osm – tolto

osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní) – lanat

ospalý - murmea, lorda

osoba – quén, pl. queni

osobní – véra

ostatek - estë

ostatní, ti - estë

osten - nassë, erca

ostrov – tol, pl. tolli

ostrý – maica, aica, laica

ostří, čepel - hyanda

ostýchavý - caurëa

osud – ambar, umbar, maranwë, manar, mandë

osud; kruh osudu - Máhanaxar (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

osudný - umbarwa

osudový – umbarta, marta

osvětlený - calina

osvětlit - calya-

osvětlovat - calya-

osvítit (bíle) – sil-

ošklivit si – yelta-, feuya-

oštěp – ehte, ecco

ošperkovat (se) - sinquita-

ošuntělý, starý (o věcech) – yerna

otáčet - pel-

otec – atar

otevřený - panta

otevřený, volný (o krajině) - latin, latina

otevřít - panta-

otočený – querna

otočit (se) – ric-

otrok - mól

otvor, díra - assa

ovce – máma

oves - polë

ovinout - vaita-, lia-

ovinout se – loc-

ovládaný – turúna

ovládat – tur-

ovládnutí - túrë

ovoce – yávë

ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky - melpo

ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky - marin

ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou - pio

ovocný strom - marinnë, marindë

ovšem - tancavë

ozářit (bíle) – sil-

ozařovat - alca-

ozdobit (se; šperky) - sinquita-

označit - osteca-

označit, ukázat – tana-

ozvěna - nalla, láma, nallama

ozývat se - lamya-

ozývat se, vracet se ozvěnou - láma-

oženit se/vdát se - vesta-

oživit - envinyata-

ožít - cuy-, cui-

 

P

 

pád – talta, lantë, atalantië

padající – lantala

padat – lanta-, min.č. lantanë, talta-

padlý – atalantëa, talanta

padnout – atalta-, min.č. ataltanë, talat-

pahorek – coron, cumbë, tundo, nóla

pak – apa

pak, potom - ento, tárë

pak, tehdy - san

pálit - usta- (trans.)

pán něčeho – příp. –tar (předp. tar-)

pán, lord – her, heru

paní, lady – heri

panenství - vénë, venessë

panovat – vala-

paprsek světla - alca

pár, sezdaný – veru

parketa - pano

parta - hostar

pařát - racca

pás - lesta

pasák - mavor, mavar

past - neuma

pastevec - mavor, mavar

pastýř - mavor, mavar

pastýřka - emerwen

pátek – menelya

pauza – lár

pavoučí vlákno - lia

pavouk - liantë; úponek

pavučina - ungwë, línë

paže – ranco, pl. ranqui

pec - urna

péct - masta-

peklo - fatanyu

peklo („Železná věznice“) - Angamando

pěna – fallë

pěna, sprška – winga

pěnící – falastala

pěnit – falasta-

perla - marilla

perleť - marilla

pero (psací) – tecil

pero, peří – quessë

pes – huo

pěst – quár, quárë

pěvec - lindo

pevnost - arta

pevnost, opevněné město – osto, os

pevný – norna, tunga, tanca, tulca, tarya

píchat - nasta-

píchnout - erca-

piknik - taran, tarambo

pilíř – tarma

pinie, borovice - hórë

písek – litsë

píseň – lindë, lírë

pískat* - sip-

písmeno – tengwa, pl. tengwar, sarat, pl. sarati

písmeno, znak – tehta, pl. tehtar

píšťala - simpa, simpina

pít - suc-

pití - suxë*

pití, pitka – yulmë

pitka – yulmë

plačící - niermë

plachý - caurëa

plachta (lodní) - tala

plakat - naina-

plamen – nárë

plamen (rudý) – rúnya

plamenný - uruitë

pláň - nanda

planina - nanda

planoucí - uruitë

planoucí nachová - narwa

plášť – collo, vacco

plát - urya-

platan - mapalin

platan, cizí - mapalin varivoitë

platan, křídlatý - mapalin rámavoitë

platan, motýlový - mapalin wilwarinda

platan, rohatý - mapalin tarucca

platan, střapatý - mapalin fatsëvoitë

plátno – lannë

plavba – círa

plavit se – cir-, lút-

plavý - linda

plazivé rostliny – uilë

pláž – falassë

pleso – ringë, moilë

plést, tkát – lan-

pletivo, síť – rembë

plivat - puita-

plně – aqua

plnit (se) – quat-, bud. čas quantuva

plný – quanta

plný (čeho) – inqua, -inqua

plod, malá bobule – piuca

plodit ovoce - yav-

plody – yávë

plochý – lára

plot - panda

plout – cir-, lút-, lutta-, lutu-

plynout – sirya-

plynout, plout - lutta-, lutu-

plynulý - pasta

po (časově) – apa, ep

po (místně) - téra

po, za, přes – pella

pobledlý - marya

pobřeží – falassë, hresta

pobřeží, břeh – hyapat

počáteční - yessëa

počátek - yessë

početný - úvëa

počítat – not-

pod – nu, (no)

pod – undu, předp. undu-, unu-

pod stínem – unuhuinë

poddajný – maxa

podhlavník - nirwa

podíl - cirma

podlaha, vydlážděná - paca

podlaž – talan, pl. talani

podle, podél - téra

podlý – faica

podnět - suilë

podpěra - tulto

podpora - tulto

podrobit si – lav-, min.č. lávë

podřízení, podřízenost - nurmë

podřízený - nurmëa

podstata - talma

poduška - quesset

podzim (brzký) – yávië

podzim (pozdní) - quellë

pohár – yulma

pohasnout - quel-

pohnout (něčím) – rúma-

pohrdání - yaiwë

pochva - vaimë

pojď/te - tula

pojetí (čeho) - nó, noa, pl. nówi

pojit se - nut-

pojmenovat - esta-

pokazit - hasta-

pokažený - hastaina

poklad – harma

poklad, hromada - foa

poklepat – tam-

poklid - sérë

poklonit se - caw-

pokoj - sambë, -san

pokoj, klid - sérë

pokořený – nucumna

pokožka – helma

pokračovat (v cestě) - lelya-, min. č. lendë

pokrm - apsa

pokroucený - hwarin

pokřik (vítězný) – yello

pokřivený - norna, hwarin

pokud - ai (en. if)

pokušení - mailë*

poletovat - hlapu-

polevit - lehta-

polévka – sulpa

políbit - miqu-*

poloviční - perya

polovina - pedrëa

položit (se) - caita-

polštář - quesset, nirwa*

pomáhat - resta-

pomeranč – culuma, culmarin

pomilováníhodný - írima

pomněnka - alfirin

pomoc - restalë

pomoci - resta-

pondělí – elenya

ponížený – nucumna

ponurý, temný – morë

popíchat - erca-

popíjet - salpa-

poprosit - iqua-

popsat - osteca-

popud - suilë

poranění – harwë

poranit – harna-

porazit - undulav-

porodit - nosta-

porostlý stromy - aldarwa

poroučet – vala-

posel – tercáno

poskvrnit - vahta-

poskytnout - lav-

poslat (někoho někam) - menta-

poslat pro – tulta-

posledně, minule – yallumë, yalúmë

poslední – telda, tella, tyelima

poslední rok století – haranyë

poslední, předešlý, minulý – métima

poslouchat - lasta-

posměch - yaiwë

postel - caima

postrašit – ruhta-

posunková řeč – hwermë

posunout – rúma-

posunout, změnit - ahya-

posuzovat - nam-

posvátnost – airë

posvátný – aina

posvětit - airita-

pošetilý - alasaila

pošpinit - vahta-

potkat - omenta-

poté, tenkrát - san

poté - apa

potok – nellë

potom – apa, tárë, san

potom, pak - ento

potom, tenkrát - san

potomek – indyo

potopa - ulundë

potřeba - maurë

potřísnit - vahta-

potulka - ránë

potulný - ránen

poupě - tuima

poušť - erumë

pouto - nútë

pouzdro - vaimë

pouze - erë, eressë

pověsit - linga-

pověst - nyárë

povídat - quet-, min. č. quentë

povodeň - ulundë

povolat – yal-, tulta-

povolat zpět – enyal-

povolit - lehta-

povrch - palmë, palúrë

povyk - nyalmë, rambë, yalmë

povýšení - orosta

pozdraven/i, buď/te - aiya!

pozdravit - áya-

poznání - nólë

pozorovat, dívat se na - yéta-

pozorovat, hlídat – tir-

pozvednout – amorta-

požadavek - iquista

požadovat - iqua-

požehnanost – almarë

požehnaný – mána, aman, almárëa

pracovat, dřít se – móta-

práh – fenda

prach – asto

pralátka - erdë

pramen – ehtelë

pramenit - calpa-

prasklina – sanca

pravák - formaitë

pravdivý, pravý - anwa

právě, nyní, teď – sí, sin, sín

pravidelný - pasta

pravidlo – axan, sanyë

pravý (strana) – forya

pravý, skutečný - anwa

prázdný – lusta, cumna, unqua

prázdný, dutý - ronta, rotwa

princ – cundu

princezna – aranel

prkno - pano

pro – ten, an

probouzející se - cuivëa

probudit (se) - coita-

probudit se k životu - cuy-

probuzení – cuivië

procitající - cuivëa

procitnout - coita-

procitnutí - cuivië

prodloužení - tailë

prodloužený - taina

prodloužit, zvětšit - tai-, tay-

prohlášení – canwa

prohnaný - ruscuitë

prohnilý, odporný – saura

projevit (úctu ap.) - tana-

prokletý - marta

prolhaný- fúrima*

pronásledovat - roita-

pronásledovaný osudem - marta

pronikavý – maica, laica

propadlý smrti - marta

propast – undumë (temná, hluboká), cilya

propíchnout - erca-

propustit - fainu-

prosba - iquista

prosím - iquista

prosinec – Ringarë

prosit - iqua-

prospěch, dobro - alma

prospívající - alya

prospívat - ala-

prostřední - endya, enya

protáhnout (se) - palu-, palya-

protože - an, ten

proud – celumë

proudit – ulya-, sirya-

proudit, svižně - celu-

provázek - lia

prozíravě – apacenyë

prozíravost – apacen

prozíravý - finwa

prst - lepsë

prsten – corma

pršet - ulya-

prudký, rychlý - linta  

průchod - tarna

průjezdný, volný (o krajině) - latin, latina

průsmyk - falqua

průvan – yulda, pl. yuldar

první – minya, yesta

první den roku – yestarrë

první linie vojska – nehta

prvotní - essea

pryč od – slovesná předp. hó-

pryč, stranou, za, daleko (příslovce) – oa, oar, öa, öar

přání - írë

přát si, toužit, chtít – mer-, min.č. mernë

přátelský – nilda

přátelství - nilmë

přebývat - mar-

před (časově) - nó, yá

předešlý, minulý, poslední – métima

přední - minda

předpis – namna, sanyë

předpokládat - intya-

představa - intya, nó, noa, pl. nówi

představa, názor (stálý) – selma

představivost – nausë, intyalë

předtím - yá

předurčený – umbarta, marta

předurčit - martya-

předvídání – apacen

předvídavý – apacenya

přechod - tarna

přejet - tara-

přejezd - tarna

přejít - tara-

překrýt – undulav-, min.č. undulávë

překrývat, zastřešovat – untúpa

přemístit – rúma-

přemístit, změnit - ahya-

přemlouvat – horta-

přemýšlet, hluboce - luvu-

přenášet – col-

přendat – rúma-

přenechat - lav-

přenést, změnit - ahya-

přerušit – hat-

přerušit, náhle zarazit – nuhta-

přes – arta

přes, předp. pře- - or

přes, po, za – pella

přes, za – tar

přesahovat vše – lav-, min.č. lávë

přeskočit - halta-

přestat - hauta-

přestávka – lár

přesto - ananta

přesunout – rúma-

přesunout, změnit - ahya-

přesvědčovat – horta-

přetékat - orsir-

převrácený – nuquerna

přezdívka – epessë

přezka - tangwa

příběh - nyárë

příboj – solor, solossë

příbuzenstvo – nossë

příbytek – farnë, mar

příbytek pod zemí – hróta

příčka - hwarma

přidat - onot-

přihodit se - marta- (impers.)

přijít – tul- (utúlien - přišel jsem), túlë, tullë (túlen – přicházel jsem)

příkaz – heren, canwa

přikázání – axan

přikázat – vala-

přikazovat – can-

příkop a hradba - ossa

příkrý - oronta, aiqua

přikrýt – tup-, undulav-, min.č. undulávë

přilba – cassa, carma

příliv - celumë

přimknout se - himya-

přímý – téra

přinášet – col-

přinutit - mauya-

připevnit - tacë-, min.č. tancë

připomínat - enyal-

připoutat - tacë-, min.č. tancë, nut-

připustit - lav-

přísaha – vanda, vérë

přísný - tarya

přístav – lond, londë, hópa

příšerný – rúcima

příště, potom - ento

přít se - costa-

přítel – příp. –ndil

přítel – sermo, nildo

přítmí - lumbë

přítelkyně – sermë, nildë

přivázat - nut-

přivést - tuca-

přivítat - áya-

přivodit konec – metya

přizpůsobivý – maxa

přízrak - ëala, pl. ëalar

přízrak (bez těla) - fairë, pl. fairi

psát – tec-

pták – filit, pl. filici

pták, ptáček – aiwë, filit

pták - malý šarlatový - cirincë; žlutý - ammalë

ptát se – maquet-, min. č. maquentë

pučet - tuia-, tuima-, lohta-

půda, země – cemen

puklina – sanca

puknout – saccat-, min.č. saccantë

půlčík - perino

půle - perdëa

půlelf – Perelda, pl. Pereldar

půlměsíc, srpek - cúnë

pupen - tuima

pustina - ráva

pustit - fainu-

pustý - erda

půvabný – írima, pl. írimë

pyl - malo

 

R

 

racek – maiwë, pl. maiwi

radost – alassë

radost, mít - valina-

radostný – alassëa, almárëa

radovat se - valina-

radovat se v (podzimní) červeni - carnevalina

rachot – rávë

rachotící – rávëa

rákos - fen

rákosí - liscë

rána – harwë

ranný - arinya*

ráno – auressë, arin

rašit - tuia-, tuima-, lohta-

rebel – avar

region, oblast – ména

respekt – áya

ret – pé

réva - liantassë

rmoutit se - nyer-

róba - vaima

robustní – tiuca

rodiče – nostari, sg. nostar, nostaro, ontari, muž - ontaro, žena - ontarë

rodina – nossë

roh (tvarem) – rassë, tildë

roh (na troubení) – róma

roh zvířete – tarca

rohatý - tarucca

rok – loa, pl. loar, löar

rok (dlouhý elfský, 144 let, 52 596dní) – yén, pl. yéni

rok (sluneční) – coranar = loa

rokle – yáwë, cilya

roklina, roklinka - nal, nallë

rosa – rossë

rostlina – olva, pl. olvar

rostliny (plazivé) – uilë

roucho – fana, vaima

rovina - nanda

rovný – téra, arca, lára

rozbít – rac-

rozbít (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-

rozbitý – rácina

rozbřesk – amaurëa (poet.), ára

rozbřesk (hvězdný) – tindómë

rozcuchat (se) - fasta-

rozdělit - hyanda-

rozdělit - cilta-

rozdělit v půli - perya-

rozdělovat - cilta-

rozebírat, dumat - luvu-

rozehřát (se) – ur-, úr-

rozervat – saccat-, min.č. saccantë

rozestřít - panta-

rozetnout - ris-

rozevírat se (díra) – fau-

rozevřít (se) - panta-

rozházet – winta-

rozhodnout (se) - cilta-

rozhodování se - cilmë

rozhovor - oquenië

rozjiskřit - tinta-

rozkošný - melwa

rozkvétat - lohta-

rozlehlý - landa

rozložitý - polda

rozmluva - oquenië

rozpadat se – ruxa-  

rozpálený - saiwa

rozpálený – být rozpálený – ur, úr

rozpálit (se) – ur-, úr-

rozpíchat - erca-

rozpínavý - palla

rozpoltit – saccat-, min.č. saccantë

rozprášit (se), rozprašovat (se) – winta-

rozprostírat se – caita-, palu-, palya-

rozptýlit (se), rozptylovat (se), rozprášit – winta-

rozpůlit - perya-

rozsáhlý, objemný – úra

rozsáhlý – palla

rozsévat (např. nenávist) - rer-, min.č. rendë

rozsudek - námë

rozsvítit - tinta-

rozšíření - tailë

rozšířený - taina

rozšířit (se) - palu-, palya-

rozšklebený (díra) – fauca

rozštípnout – hyar-

roztáhnout (se) - palu-, palya-

roztáhnout se - lenu-

roztínat - cir-

roztomilý - írima, melwa

rozum - handelë

rozumět - hanya-, saira-

rozumný - istima, saila, nóla, isqua

rozvíjet se (květy, listy) - lohta-

rozvinout (se) - panta-, palu-, palya-

rozzářit se – tintila-

rozžhnout - tinta-

rudá, ohnivě - narwa

rudý – nasar

ruina - erin

ruka – má, 2 ruce – mát

ruka (hřbet) – cambë

ruka, paže – ranco, pl. ranqui

ruký (příp. –ruký) – -maitë

runa – certa, pl. certar

růže - lossë, losillë

růže, planá - campilossë

ryba – lingwë

ryba (malá) – hala

rybník – ailin, linya, ailo

rychlý - linta, larca, alarca

rypák - mundo

rytíř – roquen

ryzí – poica

 

Ř

 

řád - sanyë

řada, sled – téma, pl. témar

řasa, mořská - felpa, uilë

řasy (mořské) – uilë

řeč, jazyk – lambë

řeč, vznešená - tarquesta

řeka – sírë

řeka, proudící - cellë

řemeslník – samno (tesař), tanno (kovář)

řev - rambë

řezat - ciri-, rista-

řežavé uhlíky - yúla

říct – quet-, min. č. quentë

říct ne – váquet-

říčka - siril

řídit – tur-

říká, řekl – eques

říkám, řekl jsem – equen

říkat – equë, v časování není rozdíl, quet-, min. č. quentë

Říše (Země jako Manwëho království) - Arda

říznout - rista-

říznutí - cirissë

řvát - rama-

 

S

 

s - o

se - o

s, se, spolu s - yo

s, mající – arwa

samčí - hanuvoitë

samičí – inimeitë

samota - erë, eressë

samotný - er

samozřejmě - tancavë

Saturn – Lumbar

sbohem – namárië

sečíst - onot-

sedět – hara-, mn.č. hárar

sedm – otso

sehnout (se) - cúna-, cauta-

sehnutý - rempa (příčestí trpné)

selhat – quel-

sekáček - hyando

sekat - cir-

sekat (sekyrou) - pelecta-

sekat mečem – mac-

sekyra - pelecco

sen – lor, pl. lori, olos, olórë, pl. olori

seskupený – hostaina

sesmeknout se - talta-

sestavený – hostaina

sestavit – hosta-

setkání – omentië

setkání, křížení (tří a více) – yomenië

setkat se - omenta-

setrvat – mar-

sever – Formen

sevřený - tunga

sevřít v náručí - vaita-

shon - rimpë

shromážděný – hostaina

shromažďovat (se) – hosta-

schovat (se) – nurta-

schůzka (tří a více) - yomenië

síla (fyzická) – tuo, poldórë

silný – turca, polda

Silvestr – mettarë

síň – mardë, pl. mardi

síň (vysoká) – oromardë, pl. oromardi

síň (zastřešená klenbou) – rondo

sirup – pirya

síť – rembe, natsë

síťoví – rembë

skákat - halta-

skákavý - haloitë

skládat – par-

skličující - lumna

sklizeň – yávië

sklo – hyellë

skloněný – cúna

sklonit se – cúna-, caw-, cauta-, luvu-

sklopit - luvu-

sklouznout - talta-

skoba – ampa

skoncovat (s něčím) – hat-

skončit – telya-, telu-

skrýt (se) – nurta-

skrytý - foina, furin, halda, hurin, muina

skrz – ter, terë

skřet – orco, pl. orcor, orqui

skřítek – Picinauco, pl. Picinaucor, Pitya-naucor

skřivan – lilurin

skučení - miulë

skupina, řada – téme, pl. témar

skutečný - anwa, sanda

skvělost – rillë, rildë

skvostnost – alcar

skvostný – alcarinqua

skvrna - mordo, motto

slábnout – píca-, quel-

slábnutí – quelië

sladký – lissë

sláva – alcar, rillë, rildë

sláva! (někomu) - aiya!

slavík – lómelindë, pl. lómelindi

slavík (poet.) – tindómerel

sled, řada – téme, pl. témar

sledovat – tir-

sledovat, dívat se na - yéta-

slib - vérë

slib (závazný, slavnostní) - vanda

slíbit - vesta-*

slibovat - vesta-*

sličný - vanya

slon – andamundo

sloup – tarma

slovo – quetta, pl. quettar

složit – par-

sluj – rotto

slunce – Anar

slunce (jeho jméno) – Vása

slunce (rudé, žhavé) – Úr-anar

sluneční světlo – aurë, arë

služebník – příp. –ndur

slyšet – hlar-

slza - nírë, nië

slzy - v slzách (adj.) - niermë

smát se – lala-

smělost - verië

smělý - verya, canya

směr – men, tië

směrem tam - tandë

směřovat - tuca-

smět - lerta-, smím - lertan

smrt – fírë, urdu, nuru

smrt, agónie - qualmë

smrtelníci (následovníci) – Hildor

smrtelník – Fírima, pl. Fírimar; Firya, pl. Firyar

smuteční vrba - siquilissë

smutek - nyérë

smyčka, nástraha – neuma

smyčka, uzel – narda

smyslnost - mailë

smyslný - mailëa

sněhobílé světlo - is

sněhobílý – lossë

snést, snášet (něco) – termar-

sněženka – nieninquë

sníh – lossë

snít – óla-

snít, dřímat - lor-

snížit - luvu-

snížit (se) – píca-

sobota – valanya (tárion)

sokol, jestřáb - fion, pl. fioni, fiondi

soud - námë

soudce - námo

soudit, domnívat se - nam-

soukromý – véra

soumrak – lómë, ló, mórë

soumrak (hvězdný), večer – undómë

soumrak (hvězdný), rozbřesk – tindómë

soutěska - falqua

soužit - nwalya-

spadnout – talat-, talta-

spálit - usta- (trans.)

spánek - fúmë, murmë

spár - racca

spát - muru-, fum-

spatřit - cen-, bud. č. cenuva

spěch – rimpë, hortalë, hormë

spěchat - horta-, alac-

splést (se) dohromady - fasta-

splétat - rig-*

spleť - fas, fatsë

splnit – quat-, bud. čas quantuva

spočítat - onot-

spočívat, odpočívat - ser-

spoj - yanta

spojení - yanta

spojení myslí (zrak mysli) – osanwë-centa

společenstvo - hostar

společnice - osellë

společník - otorno

spolehlivost – vorowë

spolehlivý – vórima, voronda

spolu, dohromady – o-, ó-

spona - tangwa

spor - costa

sport - tyalië

spousta – rimbë, úvë

spravedlivý – faila

správní oblast - ostar

sprška - timpinë

sprška, pěna – winga

sráz - ollo

srdce (fyzicky) – hón

srdce (symbolicky) – indo

srdce, nitro, vnitřní mysl – órë

srdnatost - cánë

srp – circa

srpek měsíce - cú

srpen – Úrimë

srst – helma

sršet – ita-, tin-

stačit, být dost - farya-

stále – oio, oiavë

stále, nekonečné období – oialë

stálost – voronwië

stálý - sanca, sanda, tulca

stálý, věčnětrvající - oia

stálý (v službě, dodržování závazků) – vórima, voronda

standarta - tulwë

stanovit - panya-

stanovit - tulca-

stanovit s konečnou platností - martya-

stárnout - yerya-

starobylý - yára

starodávný - yára

starý – enwina, linyenwa, yára, yárëa, yalúmëa

starý, ošuntělý (o věcech) – yerna

stát (na místě, trvat) – termar-

stát, země – nór, nórë, nor

stát se - marta- (impers.)

statečnost - verië

statečný - verya, canya

statek - osta

statný - polda

stav, tkalcovský – lanwa

stavení – ataquë

stavitel, vyrobitel – samno

stažený – tunga

stehno – tiuco

stékat - cel-

stěna – ramba

stěžeň – tyulma

stíhat, pronásledovat - roita-

stín – huinë, lómin, mordo

Stín - Huinë

stín (hluboký, temný) – fuinë

stín (těžký) – lumbulë

stín, tmavý - ungo

stín smrti – nuruhuinë

stín; pod stínem – huinë; unuhuinë

stín vrhaný objektem - lëo

stínit - telta-

stínit před světlem - halya-

stinný - halda

stisknout – sanga-

stížnost - nur, núrë

stlačit – sanga-

stmívání, šero – undómë

sto – haran, harna

stočit (se), změnit - ahya-

stoh - hahta

stonavý – engwa

stonek (část tengwy) - telco

stoupat – orta-, min. č. ortanë

stoupat, zvyšovat/zvětšovat se - yonta-

stožár – tyulma

strach - caurë

strach, mít - aista-

stráň – pende

stranou, pryč, daleko, za (příslovce) - oa, oar, öa, öar

strast - nyérë

strašný – aica, rúcima

strážce - tirno

strom – alda, pl. aldar (dva Stromy - Aldu)

strom (spíš útlý, menší)– ornë

strom, který dává pryskyřici - súcë, aiquairë

strom, ovocný - marinnë, marindë

stromořadí - aldëon

strop – telumë

strmý - aiqua, oronta

strž – cilya, yáwë

střapec - fas, fatsë

střed – endëa

středa – isilya

střední – enya, endya

Středozem – Endor, Mittalmar, Endamar, Endórë, Ambarenya

střecha – telumë, tópa

střežený, vězněný – manda

střežit – tir-

stříbrný - telpë, tyelpë, telep

stříbro – telpë, tyelpë, telep

stříbro (jeho mystické jméno) - ilsa

studený – ringa

studený (být studený, mrazit) – niquë

studený (být studený, o počasí) – nicu

studený jako led – helca

stupeň - tyellë, pl. tyeller

stvoření - onna

stvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë

sudba - ambar

suchý – parca

sukno – lannë

svačina - taran, tarambo

svah – pende, amban

svatba - vestalë

svaté místo - yána

sváteční - merya

svátek, volno - meryalë

svatý – aina

svatyně - corda, yána

svazek - nútë

svažující se - penda

svět – Arda, Ilu

světlemodrá – helwa

světlo – cálë

světlo (hvězdné) – silmë

světlo (jasné) – alta

světlo (jiskřivé) - rilmë

světlo sněhu - is

světlý - marya, calwa, cala, calina

svěžest, mládí - vénë, wénë

svěžest, vitalita - laito, laisi

svěží - venya, wenya

svíce – lícuma

svírat v náručí - vaita-

svítání – ára

svit - fairë

svítící – silma

svítit - cal-, calta-, alca-

svítit (bíle) – sil-, ninquita-

svižný - alarca, larca

svižný, rychlý - linta

svléct (se) - helta-*

svobodný - mirima

svolat – yal-, tulta-

symbol, znak – tanna, tengwë, pl. tengwi

syn – yondo

sýr – tyuru

 

Š

 

šarlatový – nasar

šat - vaima

šedý – mista, sinda, hiswa

šedý (světlešedý, stříbrošedý) – sindë

šelest - escë

šepot - lussë

šeptající – nurrula

šeptat – nurru-, lussa-

šeptavý – nurrua

šermíř – macar

šermovat – mac-

šero – fuinë, lómë, ló, mórë

šest – enquë

šíje - yat, yatta, yanta

šíp – pilin, pl. pilindi

šípek, plod plané růže - campin

šípková růže - campilossë

široko a daleko – palan

široký - landa

širý - palla

škeble – hyalma

šklebit se (díra) – fau-

škrt - tecco

škubnout - rihta-

šlechetný muž – callo

šlechtic – arquen

špatný – raica

špatný, mravně zkažený – saura

špatný, zlý – úmëa, ulca

špendlík - teret

šperky - sinqui

špice, jakýkoliv útvar ve tvaru špice – nehtë

špičatý – maica

špička, vrchol – rassë, tildë

špinavý - vára

šrám - cirissë

šťastný – alassëa

šťastný, být - valina-

šťáva – sáva

štěkání - winda

štěkot - winda

štěrk – sarnië

štěstí – alassë, almië

štíhlý – teren, nindë

štípnout - nac-

štípnutí - nahta

štít – turma

šum - lussë, escë

šumět - lussa-

šustot - escë

švestka, třešeň – pio (ovoce podobné třešním a švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)

 

T

 

tady – símen

tah (perem) - tecco

tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.) - halmë

tah (vzduchu) – yulda, pl. yuldar

táhnout se - lenu-

tajemný - fólea, halda

tajemství - fólë, muilë

tajnůstkářský - fólima

tajný - muina

tak - tárë

tak jako, tak...jako – ve

tak, takto, to – sin

tam - tandë, en

tamhle - en

tamní - enta

tamten, onen, ten – tana

tamti - tanë

tamty - tanë

tančit - lilta-

táta – atto

tatínek - atarincë

tato, toto, tento – sina

téci, proudit – ulya, sirya-, sir-

tečka - tixë

tečka (za větou) - putta

tečka nad linií písma - amatixë

tečka pod linií písma - nuntixë

tedy - tárë

teď – sí, sin, sín

tehdy - tárë, san

tělesný - sarcuva

tělo – hroa, hröa, pl. hroar

temno - hui

temnost - mordo

temnota – mor, mornië, huinë, fuinë

temný – lómëa, huiva

temný, černý – morna, pl. mornë

temný, pod stínem – unuhuinë

temný, ponurý – morë

ten, který (angl. urč. člen) – i

ten, tamten, onen – tana

tenkrát - san

tenký - pinquë

tento, tato, toto – sina

teplý – lauca

tesák (i jako skála, zub) – carca, pl. carcar

tesař – samno

tesat - pelecta

těsný – tunga

těsto - maxë

těžký – lunga, být těžký, ležet těžce – lumna

ti, kteří (angl. urč. člen) – i

ticho - quildë

tím směrem - tandë

tis - tamuril

tisknout – sanga-

tísnivý - lumna

tito - sinë

tíživý - lumna

tkalcovský stav – lanwa

tkaný - lanna

tkát – lan-, lanya-

tlačit – sanga-

tlak - sangassë*

tlouci - palpa-

tlumený - moica

tlupa - hossë

tlustý – tiuca

tma – mor, mornië, fuinë, hui

tmavé počasí, zataženo – lúrë

tmavěhnědý – varnë

tmavost - mordo

tmavý – lómëa, huiva

tmavý, zatažený – lúrëa

to – ta, konc. –s

to, tak, takto – sin

točit se - pel-

toho dne (vzhledem k budoucnosti) – enyárë

toho dne, v ten den (vzhledem k minutosti) – tárë

topol – tyulussë

toto, tato, tento – sina

toto, tohle* (jako samostatné zájmeno) - sinat

touha - milmë, írë

touha, neovladatelná - mailë

toulání - ránë

toulat se - ranya-, ran-

toulavý - ránen

toužit (po něčem) - milya-

toužit, přát si, chtít – mer-, min.č. mernë

trápit - nwalya-

tráva – salquë

tráva (mrtvá, vysušená) – sára

trávník - palis

trhlina – sanca

trhnout - rihta-

trn - ectar, nassë, erca  

trojúhelník - neltil

trosky - erin

troubit - rom-

troufat si - verya-

trpaslík – Casar, pl. Casari (Casári, Casalli), Nauco, Naucalië – trpasličí lid

trpký - sára

trubka – romba

truchlit - naina-, nyéna-, nyer-

trumf – hyóla

trumpeta – romba

trůn – mahalma, pl. mahalmar

trvale - oialë

trvalý - sanda

trvat – termar-

trýzeň – nwalmë

třebaže – elyë

třepotat se – wilwa-

třešeň - aipio

třešeň, švestka – pio (ovoce podobné třešním či švestkám, s jednou peckou a šťavnatou dužinou)

třetí – nelya

tři – neldë

tří- - nel-

třpyt – alcar, tindë, wintil, rillë, rildë

třpyt čepele - hyandarussë

třpyt (stříbrný) – nillë

třpytící se – ilcala, tinda

třpytit se – tin-

třpytit se (bíle) – ilca-

třpytivý – itila, tinda, rilya, silma

tu – símen

tuhý – norna, tarya

ťukat – tam-

tůň – ailin, linya, ailo

tušení - intya

tušit - intya-

tvarovaný (en. –shaped) – canta

tvarovat – cat-

tvář – anta

tvor - onna

tvor (bez fyz. těla) - ëala, pl. ëalar

tvořit - car-, tan-

tvrdý – norna, tarya

tvrdý, neúprosný – sincahonda

tvůj, tvá, tvé – konc. –lya

ty – redukovaná konc. –t

ty - le; ti, tobě - len

ty, vy (jako objekt) - tye

tyč - tulwë

tyčící se, vysoký – tára

týden (šestidenní) - enquië

tyto - sinë

 

U

 

úbočí – pende, amban

ubývání – quelië

ubývat – píca-, quel-

úcta – áya

učenec - istyar

učenost - nólë

učený - istima, nóla

učinit konec - telya-

učit se - nol-*

udát se - marta- (impers.)

udatnost - cánë

udělaný – carna

udělit - lav-

údolí – nandë, nan, nand

údolí (hluboké) – tumba, tumbo

údolí, údolíčko - nal, nallë

údolní - nalda

udusit (se) - quor-

uhlíky, řežavé - yúla

uchopit - mapa-

uchovávat - harma-

ukázat, označit – tana-

ukazovat, označovat – tana-

uklonit se - caw-

ukončení – telma

ukončit – telya-, metya-, pusta-

ukrýt (se) – nurta-

ukrytí (podst. jm.) – nurtalë

ukvapený – tyelca

úl - nierwes

umazaný - vára

umazat (se) - vahta-

umění – Carmë

umět - ista-, umím - istan

umět, znát - ista-

umírat – fir-

únik - uswë

uniknout - us-

únor – Nénimë

upadat – talat-, talta-

úpadek – talta

upevnit – tacë-, min.č. tancë, tulca-

uplést – lan-

úplný - quanta

úplně – aqua

upnutý – tunga

úponek rostliny - liantë; pavouk

upoutání na lůžko - caila

upoutaný na lůžko - caila, caimassëa

uprchnout - us-

uprchnutí - uswë

upusit od něčeho - hauta-

Uran - Luinil

určit - tulca-, panya-

určit, neodvratně - martya-

určitě - tancavë

úroveň – tyellë, pl. tyeller

urozený - tára, před jménem předp. Tar-, arta, předp. ar-

uříznout – auciri-

usedlost - osta

usilovat o – horta-

usmívat se - miri-*

úspěch, mít - ala-

uspěchaný – tyelca

uspořádat – par-

usrkávat - salpa-

ústa – anto

ustanovení – namna

ustat - hauta-

ustavičně - voro

ustavit - tulca-

ústí řeky - etsir

ustoupit - lav-

uši – lár

ušlechtilý – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar-

ušpiněný – púrëa

ušpinit - vahta-

ušpinit (se) - vahta-

uštknout - nac-

uštknutí - nahta

utajovaný - muina, hurin, furin, foina, muilë

utéct - us-

útěcha - tulto

útěk - uswë

úterý - anarya

útes - ollo, carca

utichat - quel-

utkat – lan-, lanya-

útlak - sangassë*

útlý – nindë, teren

utonout - quor-

utonulý - quorin

utopit se - quor-

utrpení – nwalmë

utvářet – car-

tvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë

uvádět - tana-

uvězněný – manda

uvolnit - lehta-, fainu-

uvolnit se - panta-

uvrhnout do záhuby - martya-

uzávěr - tampa

uzavřít – telya-

uzdravený – envinyanta

uzdravit – envinyata-

území, kraj – nórië

uzel – narda, nútë

úzkost - ossë

úzký - lenwa

uznávající - himba

uznávat - himya-

úžasný – mána

užitečný (o věcech či skutcích) – mára

 

V

 

v – mi, mí

vadnout - hesta-, hista-

val – ramba

válčit, dělat válku – ohtacar-, min.č. ohtacarnë

válečník – ohtar, ohtatyaro

válka – ohta

van – yulda, pl. yuldar

vánek – hwesta

vánek, mírný - vílë

vanoucí – hlápula

Vaše Veličenstvo – Aran Meletyalda

vášeň - írë

vášnivý - verca

vát, foukat – hlapu-, sú-, súya-

vázat - nut-

vazba - nútë

včela – nion, nier

vdát se/oženit se - vesta-

věc – nat

večer – sinyë, undómë, andúnë

věčně – oio, oialë

věčně tvořící – oiencarmë

věčný, věčnětrvající - oia

věda (jako celek) – Ingolë

vědec – ingolmo, istyar

vědění – nolwë, nólë, issë

vědění, filosofie – Nolmë

vědět – ista-, sintë-, saira-

vedle - ara

vědomost, znalost – nólë, istya, issë

vedro – úrë

věk, koloběh – randa

velebit – laita-

Veličenstvo – Meletyalda

velitel – cáno

Velká medvědice (souhvězdí) – Valacirca

velké množství – hosta

velkorysý – faila

velký (o rozměrech) – alta

ven, ven z – et

věnčit - rig-*

věnec - ría

venek - ettë

venku, za – ara

věnovat pozornost, hlídat – tir-

Venuše – Eärendil, Tancol

věrnost – voronwië

věrný – vórima, voronda

veselost – alassë

veselý – alassëa

vesmír, všechno - ilu, ilúvë

vesnice (ohrazená) - masto

vespod – undu, předp. undu-

vést (někam) - tuca-

vést, řídit – tur-

veškerý – ilqua, ilqa

větev – olwa

větřík – hwesta

větřík, jemný - vílë

vězení – mando

vězněný – manda

věž – mindo, velká – mindon

víc - yonta

více - yonta

vidět – cen-, bud. č. cenuva

vidět, být nejasně - valca-

vidina – lor, pl. lori

víla - nandin

víla, luční - nermi, pl. nermir

vinná réva - liantassë

víno (nápoj Valar) – limpë

vír - hwindë

vířit - hwinya-

viset - linga-

vitalita - laito, laisi

vítej/te* - mantúlië

vítěz – nacil, -ndacil

vítězství - túrë, apairë

vítr – súrë, vaiwa

vize – olos, pl. olori

vládnout – tur-, vala-

vlas, kadeř – findë, finë

vlastní – véra

vlastnit, mít – harya-

vlasy – loxë

vlasy (jako celek) – findessë

vlasý (xxx-vlasý) – finda

vlaštovka – tuilindo

vlát, viset - linga-

vlčí mák - fumella, vamillo fúmelot

vlhký - nítë

vlídný - moica

vlít – ulya-, ul-

vlk – ráca, narmo

vlkodlak – nauro

vlna (materiál) – tó

vlna (pěnící) – falma

vlněný – toa

vlnobití – solor, solossë

vnějšek - palúrë

vnější - erúmea

vnější strana - ettë

vnitřní - mitya

vnitřní klid - sérë

vnitřní zrak - tercen

vnuk – indyo

voda, vody (nepočitatelné) – nén

vodnatý - nenda

vodotrysk - ehtelë

vodový - nenda

vojsko – hossë

volat - yal-

volba - cilmë

volno, svátek - meryalë

volný - mirima, wilwa

volný, otevřený (o krajině) - latin, latina

vonící – nísima

vonný – nísima

vosk – líco

vous, vousy – fanga

vozík - norollë

vpadlý - ronta, rotwa

vpadlý - unqua

vpřed, po, podél - téra

vracet se ozvěnou - láma-

vrána – quáco, corco

vrátit se - entul-

vrba – tasarë, tasar

vrba, smuteční - siquilissë

vrčet – yarra-

vrčení - nur, núrë

vrčící, vrčivý – yarra

vrchol – inga, aicalë

vrchol, špička – rassë, tildë

vrcholek hory – ingor, aicassë, orto

vrcholek stromu - amalda

vršek - nóla

vřes - oricon

však – ananta, nan

všechen (příd. jm.) – ilya, pl. ilyë

všechno – ilqua, ilqa, ilya

všechno, celek - ilúvë

všechny – ilyë

všichni – ilquen

vůdce – ingwë

vůle - írë

vůle, názor (stálý) – selma

vůně/zápach - holmë

vůz - norollë

vy, ty (jako objekt) - tye

výběr, vybírání – cilmë

vybírat (si) - cilta-

vyblednout - quel-

vybrat (si) - cilta-

vydatný – úvëa

vydávat hudební zvuk - lin-

vyděsit – ruhta-

vydlabat - unca-

vydržet – termar-

vyhloubit - unca-

vyhnat - auhorta-

výhonek - tiuma

vyhostit - auhorta-

vyhrabat - unca-

výhradně - erë, eressë

vycházet – ettul-

vycházet (slunce) - orta-

východ – Rómen

východ slunce – amrún, anarórë

východně – rómenna

vychutnat - tyav-

vychytralý - ruscuitë

vyjít (ven z něčeho) - ettul-

výkřik - rambë

výkřik (vítězný) – yello

vyléčit - envinyata-

vylíčit - osteca-

vylít – ul-, ulya-

vyloučit, znemožnit – stama-

vymlít - unca-

vypálit - usta- (trans.)

výpar - usquë

vyplivnout - puita-

vyplnit – quat-, bud. čas quantuva

vyplout - lút-

vyprahlý - fauca

vyprávění - quentalë, nyárë

vyprávět - nyar-

vypustit - fainu-

výroba - tanwë, curwë

vyrobený – carna

výrok – eques, pl. equessi

vysílat paprsky světla – faina-

výsměch - yaiwë

vysoce postavený - tára, před jménem předp. Tar-

vysoký – halla, tunda

vysoký, tyčící se – tára

výstup - orosta

výška – tárië, do výše – tárienna

vytékat - calpa-

vytékat, rychle - celu-

vytí (vlčí) - naulë

vytrvale - voro

vytrvalý - voronwa

vytvarovat – cat-

vytváření - tanwë, curwë

vytvořit - onta-, min.č. ónë, ontanë

vyvýšený - tára

vyzařovat – faina-, alca-

vyzdvihnout – amorta-

význačný - minda

vyžádat si - iqua-

vzbouřenec – avar

vzbudit (se) - coita-

vzdálenost - haiyassë

vzdálený – haiya, vaháya, vaihaiya, haira

vzdělaný - istima, nóla

vzdouvající se (vlny, moře) – falastala

vzdouvat se - amorta-

vzduch – vilya, wilma, wista

vzdušný - vilin  

vzít, uchopit - mapa-

vzkvétající, bohatý - alya

vzkvétat - ala-

vznešená řeč - tarquesta

vznešený – arta, předp. ar-, tára, před jménem předp. Tar

vzplanout - urya-

vzpomenout si - enyal-

vzpomínka - enyalië

vzpurný - avar, pl. avari

vztek – aha

vztyčit – orta-, min. č. ortanë

vždy - oi

 

Z

 

z - et

z, ven z, od – konc. –llo

za (něco)* - ten ( něco za něco - nat ten nat)

za, po, přes - pella

za, přes – ter

za, stranou, daleko, pryč (příslovce) - oa, oar, öa, öar

za, venku – ara

zabezpečený – varna (příčestí trpné)

zabalit - vaita-

zabít - mac-

záblesk – íta, tindë, wintil

zabránit – stama-, tap-, nuhta-, pusta-

zabrnkat - quingi-, tango-

zabušit - namba-

začarovat - luhta-

začátek - yessë

záda – aldamo

zadusit (se) - quor-

zahalený - halda

zahalovat rouškou - halya-

zahnat - auroita-

zahnout - cauta-

zahnutý - rempa (příčestí trpné)

zahojit (se) - envinyata-

zahořklý - sára

zahrnovat, obsahovat - panda-

záhy - rato

zajatec - mól

zajíc - lapattë

zakázat - ava-, min.č. avanë

základ - talma

základní - essea

zaklít - luhta-

zaklepat – tam-

zákon – axan, sanyë

zakončení – telma

zakončit - metya-, telya-

zákrok - lesta

zakrýt – tup-

zalesněný – taurëa

zamazaný – púrëa

zamotat (se) - fasta-

zamrzlý - halcin

zanedlouho - rato

zanechání – hequa

zanechat (něco, koho někde) - hehta-, min.č. hehtanë

zánik - manar, mandë

zanikání – quelië

západ – Númen

západ slunce – núro, andúnë, annún, andúnië

zapadat - núta-

zapadat, klesat (o slunci) - númeta-, númenda-

západní – númenya

zápach - usquë

zápach, vůně - holmë

zapálit - urya-

zapálit, způsobit jiskření - tinta-

zaplašit - auroita-

záplava - celussë, ulundë

zaplnit – quat-

zapomenout* - etyal-

zarazit - nuhta-

zármutek - nyérë

zárodek - erdë

zaručený - sanca

záře – fairë, alata

září – Yavannië

zářící – calima, silma, tinda, rilya

zářit - cal-, calta-, alca-

zářit (bíle) – sil-

zářivý – alcarinqua, calima, rilya

zařvat - rama-

zásada - sanyë

zase - ata

zasít – rer-, min.č. rendë

zaslíbit se - vesta-*

zasněný – olosta

zásoba - foa

zastavit – tap-, hauta-, pusta-

zastíněný - halda

zastíněný stromy - aldëa

zastínit - telta-

zastřený - halda

zastřešovat – untúpa-

zástup - sanga

zašpiněný - vára

zatajení (podst. jm.) – nurtalë

zatajit – nurta-

zatajovat - halya-

zataženo, tmavé počasí – lúrë

zatažený, tmavý – lúrëa

zatímco – írë

zátka - tampa

zatlouci - namba-

zatoulat se - ranya-

zatrpklý - sára

zaťukat – tam-

zaujímat místo – termar-

zavázat - nut-

závěr – telma

závěrečný - métima, tyelima

závěrem - mettassë

zavěsit - linga-

závoj – fana

zavolat – yal-, rama-

závora - hwarma

zavraždit - mac-

zavrčení - nur, núrë

zavrčet – yarra-

zažehnout - tinta-

zbavit někoho něčeho - fainu-

zboží - armar (pl.)

zbytek - estë

zbytky - erin

zbývající část - estë

zbývající, ti - estë

zcela - aqua

zdar – aiya

zde – símen

zde, na tomto místě – sinomë

zdechlina - loico

zděšení - ossë

zdravit - áya-

zdvihnout – amorta-

zdvojit - tatya-

zdvojnásobit - tatya-

zeď – ramba

zející – fauca

zelená – laica, laiqua

země – mar

země – příp. –ndor, -dor

země, půda – cemen

země, stát – nór, nórë, nor

zemní - cemina

zemřít – fir-

zemřít (o elfech, násilně) – qual-

zesnulý, odešlý – vanwa

zestárnout - yerya-

zet – fau-

zevnějšek - palmë, palúrë

zformovat – cat-

zhotovený – carna

zhouba - umbar

zhoubce - -ndacil

zhoubný - umbarwa

zhroutit se – atalta-, min. č. ataltanë

zchřadlý - hessa

zima – hrívë

zírat – tihtala-

zívat – háca-

zjevit (se) - helta-*

zjevný – helda

zkažený - hastaina

zkažený (mravně) – saura

zklamat – quel-, bud.č. queluva

zkroucený - norna

zkroutit (se) – ric-

zkřivený – cúna

zkřížit - tara-

zkušený, moudrý - iswa

zlato (červené) – cullo

zlato (jako barva, světlo) – laurë

zlato (kov) – malta

zlatočervený – cula, culda

zlatorudý - culda, culina

zlatý – laurëa, pl. laurië, laurina

zlatý déšť - lindeloctë, lauremistë

zlo - ulcallo  

zlomený – rácina

zlomit – rac-

zlomit (se) – terhat-, min.č. terhantë, hat-

zlost – aha

zlostný* - aharwa

zlověstný - lumna

zlověstný, temný – morë

zlý, špatný – ulca, úmëa

zmenšit (se) – píca-

změť - fas, fatsë

zmírnit - lehta-

zmizelý, odešlý – vanwa

zmizet, odejít – heca-, přik. zp. heca!, sg. hecat, pl. hecal, vanya-, min.č. vannë

zmražený - halcin

zmrzlý - halcin

značit, označovat – tana-

značka - yulma

znak, písmeno – sarat, pl. sarati, tehta, pl. tehtar

znak, symbol – tanna, tengwë, pl. tengwi

znalost, vědomost – nólë, nolwë, issë

znamení, žhnoucí - yulma

znaménko, dlouhé (v psaní) - andatehta

známý, důvěrný - moina

znát – ista-, sintë-, saira-

znečistit - vahta-

znechucení – yelma

znemožnit – stama-, tap-

zničený – rácina, hastaina

zničený (někdo, něco něčím) – rúcina

zničit – rac-, hat-, hasta-

znít - lamya-

znovu – ata, předp. en-

znovunaplnit – enquat-, bud. čas enquantuva

zohyzděný - hastaina

zohyzdit - hasta-

zopakovat - tatya-

zpěnit – falasta-

zpět - předpona nan-

zpěv - lindelë

zpěvák – lindo, pl. lindar, nyello

zpěvný pták – lindo, pl. lindar

zpívající – linda

zpívat – lin-, lir-

zpomalit - lehta-

zpoza – pella

zpráva - quentalë

způsobit - tyar-

způsobit jiskření, blyštění – tinta-

zrak - cen

zrak, vnitřní - tercen

zranění – harwë

zraněný - harna

zranit – harna-

zručnost - tanwë, curwë

zrůda – ulundo, úvanimo

zřejmý - minda

zřícenina - erin

zřítit se - atalta-

ztloustnout - tiuya-

ztrácení, blednutí – fifírula

ztracený – hecil, muž. hecilo, žen. hecilë

ztracený, odešlý – vanwa

ztrácet (se) – píca-, quel-

ztrácet se, blednout (pomalu) – fifíru-

ztrácet se, umírat – fir-

zub – nelet, pl. nelci

zuby, řada zubů, zubaté pohoří - carcanë

zuřivost – aha

zuřivý – naraca, aharwa

zůstat – mar-, bud. č. maruva

zvadlý - hessa

zvadnout - hista-, hesta-

zvedat se – orta-, min. č. ortanë

zvednout – orta-, min. č. ortanë

zvětšit se - yonta-

zvětšit (se) - palu-, palya-

zvětšit, prodloužit - tai-, tay-

zvětšovat se - yonta-

zvíře – celva, pl. celvar

zvíře (čtyřnohé, ne plaz či hmyz) – laman, pl lamani, lamni

zvolit (si) - cilta-

zvon - nyellë

zvonek – nyellë

zvuk – hlonë, pl. hloni

zvuk (obecně) - lamma

zvuk hudby – lin, lind

zvuk listů (šelest, šum) - escë

zvuk, hudební vydávat - lin-

zvyk - haimë

 

Ž

 

žádat – can-, iqua-

žádost, touha - írë  

žádost, požadavek - iquista

žádostivost - mailë

žádostivý - mailëa

žádoucí - írima

žal - nyérë

žár – úrë

že - yara, sa

žehnat – laita-

železo – anga

žena - nís, nissë; pl. nissi

ženský – inimeitë

žhnoucí znamení - yulma  

žhnout - urya-

žijící – coirëa

život, bytí naživu - cuilë

životabudič – miruvor

živý – coirëa

žíznivý - fauca  

žlutý – malina