A

a- - předpona slovesa, které následuje slovo, které je objektem smyslového vnímání, sloveso popisuje, co vnímaný objekt dělá (man cenuva lumbor ahosta? – kdo uvidí mraky se kupit?) (hosta- – shromažďovat se)

a (1) – zvolací částice – ó (a vanimar – ó nádherní)

a, á (2) – přikazovací částice – ó (a laita, laita te! – ó chvalme, chvalme je!)

a, ar (3) – spojka a

acúna- – viz. cúna-

aha – vztek, zlost, zuřivost

aharwa* - zlostný, zuřivý

ahosta- – viz. hosta-

ahya- – měnit se; přenést, posunout, přesunout, přemístit, stočit (se), obrátit (se); helwa-ahyala - modrající se (min. čas ahyanë)

ai! – citoslovce ach!, běda!

ai - jestli, jestliže, pokud (en. if)

aica – hrozný, strašný, děsivý, ostrý, nelítostný (v Aicanáro – ostrý plamen, sindarsky Aegnor)  

aicalë - vrchol

aicassë - vrcholek hory

ailin, linya – tůň, jezero, rybník  

ailinon - leknín

ailo - jezero, rybník, jezírko, tůň

aimenal, aimenel – viz lilurin

aina – svatý (odvozeno od Ainu)

Ainu (pl. Ainur) – ti, kteří byli stvořeni dříve než Eä, podřízení Valar a Maiar

aipio - třešeň

aiqua - strmý, příkrý

aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici  

aiquen – někdo, kdokoli

airë – posvátnost; aira – posvátný, svatý

airita- - posvětit

aista- - bát se, děsit se, hrozit se, mít hrůzu

aiwë – ptáček (Aiwendil – milovník ptáků); též filit 

aiya – zdar, hle, buď zdráv / buď(te) pozdraveni, sláva (komu) – pozdrav

ala- – vzkvétat, prospívat, mít úspěch, mít se dobře

alac- - chvátat, spěchat

alahasta - nezkažený, nezohyzděný, nezničený

alalmë – jilm 

alarca - rychlý, svižný

alasaila - nemoudrý, pošetilý, nerozumný

alassë – štěstí, blažený pocit, radost, veselost

alassëa – šťastný, veselý, radostný  

alastë - mramor

alata - záře 

alca - paprsek světla

alca- - svítit, zářit, vyzařovat, ozařovat

alcar – sláva, nádhera, skvostnost, jas, třpyt; alcarinqua – skvostný, zářivý; Alcarinqua – to Skvělé (věc); Alcarin – ten Skvělý (člověk)

Alcarinquë – Jupiter 

alda (pl. aldar) – strom (Aldarion – syn stromů)

aldamo – záda 

aldarwa – porostlý stromy

aldëa – zastíněný stromy

aldëon – alej, stromořadí

Aldudénië - „Nářek pro dva stromy“, žalozpěv o dvou Stromech

aldúlya – čtvrtý den týdne, čtvrtek, den dvou stromů

alfirin - uilos, simbelmynë(= nikdy nezapomeň) „stálička“; drobná bílá květinka, pomněnka

alma – dobro, prospěch, bohatství, majetek

almarë – požehnanost, bohatost, obdařenost, blaho, blaženost

almárëa - obdařený, radostný, požehnaný

almië - blaho, štěstí, dobro

alqua – labuť (Alqualondë – Labutí přístavy)

alta – (1) jasné světlo; (2) velký, obrovský (o rozměrech)

Altáriel – dívka korunovaná zářícím věncem

alya – vzkvétající, bohatý, prospívající

am-, ama- - nahoru

amalda - vrcholek stromu

aman – požehnaný, oproštěný od zla; amanya – amanský, amaňan (pl. Amanyar); Amandil – přítel amanu

amatixë - tečka umístěná nad linii písma

amaurëa – úsvit, rozbřesk (poet.)

amba, ama – nahoru

ambal - dlaždice, tvarovaný kámen

amban - úbočí, svah

ambar – osud, sudba; svět; záhuba, zánik, zhouba, smrt (varianta umbar); Ambar-metta – konec světa

Ambarenya - Středozem

ambarma - okolnost, náhoda

ambarta, umbarta - osudový

ambo – kopec; ambonnar – na kopce, do hor (ruxal‘ ambonnar – na rozpadající se kopce)

amil, ammë – matka (mamil – máma) 

amilessë – mateřské jméno ( amil – matka + essë – jméno) jméno dané dítěti jeho matkou

ammalë - pták, žlutý

amorta- – zdvihnout, vyzdvihnout, vzdouvat se (am- nahoru)

ampa – hák, skoba

ampano – dřevěná hala, stavení, altán 

ampendë - do kopce (příslovce) 

amrún – východ slunce  

an- - předložka zintenzivňující, superlativizující

an (1) – pro, k  

an (2) - neboť, jelikož, protože

an, ten - neboť, protože

ana, na – k, směrem k

ananta – ale, avšak, však, přesto

Anar – slunce; Anarinya – mé slunce; Anárion – syn slunce; Anardil – přítel slunce

anarórë – východ slunce 

anarya - úterý; den slunce

anca – čelisti, ale anca je jednotné číslo

ancalima – nejjasnější (calima – jasný + předložka an-) ; žen. jméno Ancalimë, muž. Ancalimon

anda – dlouhý; andavë – dlouze

andamunda – slon 

andatehta - dlouhé znaménko (v psaní)

ando – brána (andon – velká brána)

andúnë – západ slunce, západ, večer; andú- předložka ...západu (Andúril – oheň západu)

andúnië - západ slunce

anessë – darované nebo přidané jméno

anga – železo

Angamando - „Železná věznice“ - peklo

angulókë – drak

anna (pl. annar) – dar

annún – západ slunce

anta- (1) – dát, dávat, darovat (antalto – oni dali; antar – oni dávají; antaróta – on to daroval (anta-ró-ta – dal-on-to); antuva – bud. čas; antuváro – on daruje)

anta (2) – tvář, obličej

anto - ústa; dárce

anwa - skutečný, opravdový, pravdivý, pravý

apa- - po, předložka; předpona v apacenyë a Apanónar; varianta ep- v epessë

apa - po, potom, poté

apacen – prozíravost, předvídání, vědomí co přijde po; apacenya – předvídavý; apacenyë – předvídavě

apairë - vítězství 

Apanónar – potom narození, elfské jméno pro smrtelné lidi

apsa – uvařené jídlo, pokrm

aqua – plně, úplně, cele, naprosto, zcela

ar – spojka a (také a)

ára – svítání, rozbřesk

ara (1) – venku, za, vedle, kromě, mimo

ara-, ar- (2) - předpony vznešený, urozený

aran – král; aranion - ...krále (asëa aranion – králův lístek); aranya – můj králi (aran+nya); Aran Meletyalda – Vaše Veličestvo; arna - královský

aranel – princezna

aranítë - královský, majestátní

aráto – mistr, významný muž

arca - rovný

Arda - Říše; jméno Země jako Manwëho království

árë (pl. arië) – den; sluneční světlo; Arien – žen. jméno

arin - ráno

arinya* - časný, raný, brzký; časně, brzy

armar (pl.) - zboží

Armenelos – ar-menel-osto – královské nebeské město

arquen – šlechtic

arta (1) - přes, napříč, křížem

arta (2) – vysoce postavený, vznešený, ušlechtilý

arta (3) - pevnost

arwa – mající, s

aryon, haryon – dědic

asëa aranion – athelas, králův lístek

assa - otvor, díra

asta (pl. astar) – měsíc (časově)

asto - prach; rozprášit

ata - znovu, zase, opět, ještě (jednou)

Atalantë – Padlý; atalantië – pád; atalantëa – padlý, v ruinách; atalta- – padnout, zhroutit se, zřítit se (min. čas ataltanë)

Atan (pl. Atani) – druhý národ, elfské jméno pro smrtelné lidi

ataquë – budova, stavení

atar – otec; atto - táta

atarincë - tatínek

atsa- - chtit, lapit do pasti

atta – číslovka dvě

atwa, tanta - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

au- - předložka sloves; pryč, z , ze, mimo (u-, od-) (auciri – odříznout, uříznout)

auciri- - odříznout, s cílem zbavit se odříznuté části

auhorta- - vyhnat, vyhostit, odehnat

aurë, arë – den, sluneční světlo; auressë – ráno; arya = 12 hodin; ré = 24 hodin, od západu do západu slunce; sana = 24 hodin

auroita- - zaplašit, zahnat

auta- – jít pryč, odejít, opustit (min. čas avánië, mn.č. avánier, oantë)

ava- (min. čas avanë) – odepřít, nepovolit, zakázat

ava- -předpona označující cosi zakázaného (avaquétima – nevyřknutelné, nesmí být řečeno)

áva, avá – ne; (en. don´t) místo české předpony ne- ke slovesům; ávan (en. I won´t), také ván, ványë; áva carë! – nedělej to!

avanta-* - odpustit

avanyárima - nevyřknutelné, to, co se nemá říkat

avaquet- - odmítnout

avaquétima - nevyslovitelné; to, co se nemá vyslovovat

avar – vzbouřenec, rebel, ten, který odmítá udělat to, co je mu doporučeno nebo přikázáno

avar, pl. avari - vzpurný, neochotný

axan – zákon, pravidlo, přikázání

axo (pl. axor) – kost

áya – (1) bázeň, úcta, respekt

áya- - (2) zdravit, pozdravit, přivítat

C

caila - nemoc, upoutání na lůžko; nemocný

caima - postel, lůžko  

caimasan (pl. caimasambi) – ložnice, noclehárna 

caimassëa, caila - upoutaný na lůžko, nemocný

cainen - 10

caita- – ležet, rozprostírat se (sindanóriello caita mornië – mimo šedou zemi leží temnota)

cal- - zářit, svítit

cálë – světlo

calima – jasný, zářivý, zářící

calina - světlý, jasný, osvětlený

callo – šlechetný muž, hrdina

calma – lampa

calmindon - maják  

calpa- - pramenit, vytékat, dávat vodu

calta- - zářit, svítit

calwa - krásný

calya- - osvětlovat, osvětlit

cambë – hřbet ruky

camilot - červený jetel

campilossë - planá růže

campin - šípek, plod plané růže

can- - čtyř-

can- – přikazovat, žádat, nařídit

cancalë (malina cancalë) - narcis, „žlutý smích“

cánë - chrabrost, udatnost, srdnatost

cáno – velitel

canta (1) - 4

canta (2) – tvarovaný (nějak, en. shaped, -shaped)

cantil - čtverec

canu - olovo

canuva - olověný

canwa – prohlášení, příkaz

canya - statečný, odvážný, smělý

car - dům  

cár - hlava

car- (min. čas carië)– dělat (en. make, do) utvářet, tvořit; (i carir quettar – ti kteří dávají podobu slovům; carir je plurál aoristu)

carca (pl. carcar) – tesák i jako skála, útes, zub

carcanë - řada zubů

Carmë – umění

carna – udělaný, vyrobený, zhotovený (Vincarna – právě udělaný); příčestí slovesa car-

carnë – červená; Carnimírië – rudě ošperkovaný, s rudými drahokamy

carnevaitë - uprostřed rudého nebe, mezi nachovými oblaky (příd. jm)

carnevalina- - radovat se v (podzimní) červeni

Carnil - Mars

carnimírië - jeřáb („Červené drahokamy“)

Casar (pl. Casári, Casari, Casalli) – trpaslík

cassa, carma – přilba, helma

cat- – (vy)tvarovat, (z)formovat

cauca - hrbatý, křivý; cauco - hrbáč

caurë - strach, hrůza, děs

caurëa - plachý, bojácný, nesmělý, bázlivý, ostýchavý

cauta- - ohnout (se), sehnout se, sklonit se, zahnout

caw- - sklonit se, poklonit se, uklonit se, klanět se

cel - - odtékat, stékat 

cellë - řeka, proudící

celma – kanál (vodní)

celu- - svižně proudit, rychle vytékat

celumë – proud; příliv (ëarcelum essen – v mořských proudech)

celussë - záplava

celva (pl. celvar) – zvířata, živé věci, které se hýbou

cemen – země, půda

cemina - hliněný, z hlíny, zemní

cemnaro - hrnčíř

cen – zrak je základem pro některá podst. jm. (apacen, tercen)

cen- (bud. čas cenuva) – vidět, spatřit, hledět;

cenda- - číst

centa – komunikace; osanwë-centa – dorozumívání, spojení myslí

Cermië - červenec

certa (pl. certar) – runa

cilmë – vybírání, výběr, volba, rozhodování se (essecilmë – vybírání jména)

cilta- - (1) vybrat (si), vybírat (si), zvolit (si), rozhodnout (se)

cilta- - (2) dělit, rozdělit, rozdělovat, oddělit

cilya – propast, rokle, strž; cilyanna – do propasti (směr)

cir - (1) - sekat, roztínat 

cir- (2) – plavit se, plout

círa – plavba

circa - srp

ciri- - řezat

cirincë (pl. cirinci) – malinký šarlatový ptáček, ne větší než střízlík, s pisklavým hlasem na hranici slyšitelnosti

cirissë - říznutí, šrám  

cirma - část, díl, kus, podíl

cirya – loď (s ostrou přídí)

ciryamo – námořník

coa, car – dům; coarya – jeho dům; coacalina – světlo domu – metafora pro duši (fëa) přebývající v tělě (hroa)

coimas – „chléb života“, cestovní chléb – lembas

coirë – „probouzení, vzrušení“ (brzké jaro)

coirëa – živý, žijící (coirëa quenya – živá řeč)

coita- - vzbudit (se), probudit (se), procitnout

col- – nést, nosit, držet, přenášet, přinášet, doručit; nosit (oblečení)

colindo – nositel, držitel (cormacolindo – nositel prstenu, pl. cormacolindor)

collo – plášť (Sindicollo – Šedoplášť)

colosta - okurka

coranar – sluneční rok

corco - vrána

corda - chrám, svatyně

cordon - modla

corma – prsten

corna – kulatý

cornë – bochník (kulatý), kruh

coromindo - kupole, klenba

coron – (1) pahorek; (2) koule; (Coron Oiolairë – Pahorek věčného léta, také Corollairë)

costa - (1) hádka, spor; (2) hádat se, přít se

cotullë, cotulwë - líska

cotumo – nepřítel

cotya - nepřátelský

cú - (1) luk (jako zbraň)

cú - (2) srpek měsíce

cu, cua – holub, holubice

cuilë – život, bytí naživu

cuina - naživu

cuivëa - procitající, probouzející se

cuivië – probuzení, procitnutí (Cuiviénen – vody probuzení)

cula, culda – zlatočervená

culda, culina - ohnivě rudý, zlatorudý, ohnivý

cullo – červené zlato

culmarin - pomeranč

culuina – oranžová

culuma - pomeranč

culumalda - druh stromu (zlatočervený strom?)

cumbë - pahorek, hromada, kupa

cumbo - břicho

cumna - prázdný; lusta

cúna- - ohnout (se), sehnout (se), sklonit (se)

cúna – ohnutý, skloněný, zkřivený

cundu - princ

cúnë - půlměsíc, srpek 

curu – dovedný

Curwë – technická dovednost a invence

cuy-, cui-  – probudit se k životu, ožít

cyermë – modlitba

E

e – neidentifikované slovo ve větě ( e man antaváro? – co vlastně daruje?) může být příslovečnou součástkou vlastně

ëa – jest, je, existuje (od přírody nebo z dlouhého vymezeného času); používá se jako sloveso být ve smyslu existovat, nikoli jako spona; používá se jako podst. jméno pro veškeré stvoření, jsoucno

ëala (pl. ëalar) – bytost, tvor, duch, duše, přízrak (pro tvora který existuje bez fyzického těla, např. balrog)

ëar (pl. ëari) – moře; Ëar – Velké moře; Eärendil – přítel moře

Eärendil - Venuše

eärenya – sedmý den týdne, neděle, den moře

ëaris, ëarwen - mořská panna

ecet – krátký meč s širokou čepelí

ectar - (1) trn

ectar, pinectar, pipinectar - hloh

ehte, ecco - oštěp

ehtelë – pramen, zdroj vody, fontána, vodotrysk

ehtyar – bojovník s oštěpem

él, éli – hvězda (poeticky)

ela! – hleď!, hle!

élanar* - elanor, malá zlatá květinka ve tvaru hvězdy (Tol Eressëa, Laurenandë)

elda (1) – hvězdný, ...hvězd

Elda (pl. Eldar) – vznešený elf; Eldalië – elfský národ; Eldalambë – elfský jazyk; Eldamar – dům elfů; Eldandil (pl. Eldandili) – přítel elfů

Eldarin – elfský

eldasilquë - převislá kapradina, „elfská kadeř“

Elemmírë – hvězdný klenot (elen+mírë, asimilace nm> mm)

elen (pl. eleni) – hvězda; 2.p. mn. č. elenion (Elenion Ancalima – nejjasnější z hvězd); elenna – k hvězdám; elenillor – z hvězd;

elena - ...hvězd (přívlastek), hvězdný

Elenrína – korunovaný hvězdami

elenya (1) – první den týdne, pondělí, den hvězd

elenya (2) – hvězdný

Elessar – hvězdný kámen (elen+sar)

elma - náš (zahrnující)

elva - náš (duál)

elvëa (pl. elvië) – jako hvězdy (en. starlike)

elyë – ikdyž, třebaže, ještě, dokonce

emerwen - pastýřka

emma - náš (vylučující)

en- - předpona znovu, opět (entuluva – přijde znovu; Envinyatar – obnovovatel; envinyanta – uzdravený, obnovený; enyal- – vzpomenout si)

en - tam, tamhle

en(d)ya – prostřední, střední

Endamar - Středozem

endëa – střed

Endor, Endórë – Středozem

engwa – stonavý, neduživý, nezdravý (Engwar – elfské jméno pro smrtelníky)

enquantuva – určený k znovunaplnění

enquat- - znovunaplnit

enquë - 6

enquië – týden (šestidenní)

enta - tamní

entë - právě oni

ento - dále, pak, potom, příště, ještě

entul- - vrátit se

envinyanta – uzdravený, obnovený

envinyata- - hojit (se), zahojit (se), léčit, vyléčit, obnovit, oživit, uzdravit

enwina – starý

enyal- – (1) volat/povolat zpět, odvolat; (2) vzpomenout si

enyal- - připomínat, slavit, oslavovat

enyalië - vzpomínka

enyárë – toho dne (vzhledem k budoucnosti)

epessë – potomní jméno, přezdívka, přidaný titul

equë- – říkat, říká, řekl – není rozdíl v časování; equen – říkám, řekl jsem; eques – říká, řekl/a on/ona

eques (pl. equessi) – rčení, výrok (I Equessi Rúmilo – výroky Rúmilovy)

er - jeden, jediný, samotný

erca- - píchnout, propíchnout, popíchat, rozpíchat, napíchat

erca - trn, osten, bodlina, jehlice

ercassë - cesmína

erda - osamělý, osamocený, nehostinný, pustý, odříznutý od světa

erdë – jedinečnost, osoba jako celek

erdë - zárodek, pralátka

erë, eren - ocel; yaisa

erë, eressë - jenom, pouze, jen, výhradně; (2) samota, osamění

eressëa – osamělý

erin - zbytky, trosky, ruina, zřícenina

erma, orma – fyzická hmota

Eru – Jeden, Bůh

Eruhíni - děti Eruovy = lidé a elfové

erumë – poušť; okraj

erúmëa - vnější, krajní

erya - jediný

es – neidentifikované slovo v (es sorni heruion an! – orli jsou blízko, přilétají orli, orli se blíží), nejspíše forma en, může mít funkci slova hle

escë - šustot, šelest, šum (zvuk listů)

essë (pl. essi) – jméno

essëa - základní, prvotní, elementární

esta- - jmenovat, pojmenovávat

estë - zbytek, ostatek, zbývající část, (ti) ostatní, (ti) zbývající

estel – naděje, víra

et – ven, ven z, z

etil - břečťan

etsir - ústí řeky, delta

ettë - venek, vnější strana

ettul- – vyjít, jít pryč, odejít (ettul=et+tul)

etyal-* - zapomenout

ëuva, nauva - bude

ezel, ezella – zelená (pouze ve vanyarské quenijštině)

F

faica – opovrženíhodný, nízký, podlý, hanebný, odporný

faila – čestný, spravedlivý, velkorysý

faina- – vyzařovat, vysílat paprsky světla

fainu- - uvolnit, propustit, vypustit, pustit, zbavit někoho něčeho

fairë (2) - zář, záře, svit

fairë (pl. fairi) – fantom, přízrak bez těla, viditelný jako bledý tvar, i duch obecně

falassë – pobřeží, břeh, pláž

falasta- – pěnit, zpěnit, napěnit

falastala – pěnící, vzdouvající se

Falastur – pán pobřeží

fallë - pěna

falma – (pěnící) vlna; falmalinnar – na pěnící vlny

falmar (pl. falmari), falmarin (pl. falmarindi) - nymfa, mořská víla, duch moře; odnož Teleri

falqua - průsmyk, soutěska (v horách)

fana – závoj, roucho (v něm se zjevovali Valar očím lidu)

fána, fanë, fánë – bílá, bělostná

fanga – vous, vousy, bradka

fanya (pl. fanyar) – mrak (bílý)

fanyarë – obloha, mraky a vzduch nahoře

fárë – dost, dostatek; ufárë – nedostatek; fárëa - dostatečný

farnë – obydlí, příbytek (orofarnë – horský příbytek)

farya- - stačit, stačit, být dost

fas - spleť, změť, střapec

fasta- - zamotat (se), splést se dohromady, rozcuchat (se)

fatanyu - peklo

fatsë - střapec, změť, spleť

fau- – rozevírat se, zet, šklebit (se) (o otvoru)

fauca – žíznivý, vyprahlý; s otevřenými ústy

fëa (pl. fëar) – duše, duch

fëalókë - jiskřivý drak

felpa, uilë - mořská řasa, chaluha

fen - rákos

fenda – práh

feuya- – cítit odpor z něčeho, ošklivit si, hnusit si

fifíru- – pomalu se ztrácet, pomalu slábnout

fifírula – ztrácející se, blednutí

filit (pl. filici) - pták

filquë, filinquë, filimpë - kapradí

filya – jeskyně

finda – mající vlasy, -vlasý

findë, finë – vlas, kadeř

findessë – vlasy osoby jako celek

finë - modřín

finwa - bystrý, prozíravý, důvtipný

fion (pl. fiondi, fioni) – sokol, jestřáb

fir- – umírat, ztrácet se, blednout

fírë – smrt, konec, poslední výdech

Fíriel – ta, která zemřela

Fírima (pl. Fírimar) – ti, kteří jsou náchylní zemřít – smrtelníci; fírimain – 2.p. mn.č.

firin – mrtvý (ve smyslu přirozené smrti smrtelníků)

firinga - náhrdelník

Firya (pl. Firyar) – smrtelník

foa - zásoba, hromada, poklad

foina - skrytý, utajený

fólë - tajemství; fólëa - tajemný

fólima - tajnůstkářský

formaitë - pravoruký - pravák

Formen – sever

forya – pravý (strana)

fuinë – stín, hluboký a temný, temnota, tma, šero

fum- - spát

fúmë - spánek

fumella, camillo fúmelot - vlčí mák

fúmello valinórea, camillo - velký vlčí mák

fúrima* - prolhaný

furin - skrytý, utajený

furu - lež, lhát

H

háca- – zívat

hahta - hromada, kupa, stoh

haimë - zvyk, obyčej  

haiya, haira – vzdálený, daleký; daleko

haiyassë - vzdálenost, odstup, dálka

hala – malá ryba

halatir, halatirno – ledňáček

halcin - zmrzlý, zmražený, zamrzlý

halda - zahalený, zastřený, skrytý, tajemný, zastíněný, stinný

halla – vysoký

halmë - tah (ryb vodou, ptáků vzduchem etc.)

haloisi - rozbouřené moře

haloitë - skákavý

halta- - skákat, přeskočit

halya- - stínit před světlem, krýt, zatajovat, zahalovat rouškou

handa - inteligentní, chápavý, chápající

handassë - inteligence

handelë - rozum, intelekt

hanta- – děkovat

hanta, hantalë, hantan* - díky, děkuji

hantalë – díkuvzdání

hanu – (mužský) cit, cítění

hanuvoitë - mužský, samčí

hanya- - rozumět, chápat

hapa- - obklíčit

hara- (mn.č. hárar) – sedět; i hárar – ti, kteří sedí

haran (harna) – 100

haranyë – poslední rok století

harma – poklad

harma- - uchovávat

harna- – zranit, poranit; zraněný

harwë – rána, zranění, poranění

harya- – mít, vlastnit

haryon - dědic

hasta- - kazit, zkazit, ničit, zničit, pokazit, zohyzdit, hyzdit

hastaina - zkažený, zničený, pokažený, zohyzděný

hat- - rozbít (se), zlomit, zničit, skoncovat, přerušit

hauta- - zastavit, přestat, ustat

heca! – zmiz, odejdi, opusť (sg. hecat, pl. hecal)

hecil (muž. hecilo, žen. hecilë) – ztracený, opuštěný, odvržený

hehta- (min. č. hehtanë) – opustit, zanechat, vynechat, odsunout stranou, nevšímat si

helca – ledový, mrazivý; studený jako led

helcaraxë - ledová tříšť

helcë – led

helda – nahý, obnažený, zjevný, nic neskrývající

heliloctë - wisterie, „nachový chumel“(keř s hrozny nachových květů, zlatý déšť v nachovém)

helin - maceška

helinillë - fialka

hellë – nebe, obloha

helma – kůže, pokožka; srst, kožešina

helta-* - obnažit (se), odkrýt (se), zjevit (se); svléct (se)

helwa – světlemodrá

helwa-ahyala - modrající se

helyanta, helyanwë - duha (nebeský most)

hén (pl. hendi, 2 hendu) - oko

hequa – (1) opuštění, vynechání, zanechání; (2) kromě, mimo, až na

heren – příkaz (Heren Istarion – Příkaz čarodějů)

heri – paní, lady

hérincë [hérinke] – malá dáma

heru, (hér-) – lord, pán; Herumor – Temný pán; (2.p.č.mn. - heruion – pánů)

hessa - zvadlý, zchřadlý

hesta- - chřadnout, vadnout, zvadnout

hil -, hilya- – následovat

Hildor – následovníci = smrtelníci; hildinyar – mí dědicové, následovníci (hildë, hildo = následovník, dědic + -inya = můj, mí... + -r = plurálová koncovka)

himba - držící se, dodržující, lpějící na kom/čem, uznávající

himya- - dodržovat, uznávat, přimknout se ke komu/čemu, lpět na kom/čem, držet se čeho

hína (pl. híni) – dítě; mé dítě – hinya, hinanya; -hin – přípona pro dítě někoho, něčeho (Eruhin – dítě Eruovo)

hir (bud. čas hiruva) – nacházet, nalézat, najít; hiruvalyë – ty nalezneš

hísë, hísië, hiswë – mlha, opar

Hísimë - listopad

hista- - vadnout

hiswa - šedý

hlapu- – vát, foukat, poletovat, letět nebo proudit vzduchem; hlápula – vanoucí, foukající

hlar- (bud. čas hlaruva) – slyšet

hlonë (pl. hloni) – zvuk; hlonítë (pl. hloníti) – zvukový, fonetický

ho – předložka od

hó- - slovesná předpona, daleko, pryč od; subjekt je vzdálen od objektu

hóciri- – odříznout (odříznout s cílem vlastnit či použít)

holmë – odér, aroma, vůně, zápach

holta- - cítit (vůni/zápach)

hón – srdce (fyzicky)

hondo-ninya – mé srdce (změněno na indo-ninya)

hon-maren – „srdce domu“ – krb, kamna

hópa – přístav

hórë - borovice, pinie

hormë – naléhavost, nutnost

hormë - spěch, chvat

horta- – naléhat, přesvědčovat, přemlouvat, usilovat o, spěchat

hossë – armáda, vojsko, tlupa

hosta (1) – mnoho (velké množství)

hosta- (2) – kupit (se), shromažďovat (se), sestavit; příd. jm. hostaina

hostar - kmen, klub, parta, společenstvo

hótul- - odejít, jít pryč, opustit

hravan (pl. Hravani) – divoký, dravý; název pro nelidi

hrávë – maso, dužina

hresta – pobřeží, břeh; 6.p. hrestallo – z pobřeží

hrívë - zima

hroa, hröa (pl. hroar) – tělo

hróta – příbytek pod zemí, umělá jeskyně, síň vytesaná do skály, nora

hui - temno, tma, noc

Huinë - Stín

huinë – šero, temnota, stín; unuhuinë – pod stínem, temný, zastíněný ( - nu – předp. pod)

huiva - temný, tmavý

huo – pes

huorë - „síla srdce“ - odvaha

hurin - skrytý, utajený

hwan (pl. hwandi) - houba

hwarin - pokroucený, pokřivený

hwarma - závora, příčka

hwermë – posunková řeč

hwesta – bríza, vánek, větřík

hwindë - vír

hwinya- - vířit, kroužit, obíhat

hyalma – mušle, škeble, lastura, ulita

hyanda - ostří, čepel nože; dělit se, rozdělit

hyandarussë - třpyt čepele

hyando - sekáček

hyapa - bota

hyapat – břeh řeky

hyar- – rozštípnout

hyarmaitë - levoruký - levák

Hyarmen – jih

hyaro – krysa

hyarya – levý (strana)

hyellë - sklo

hyóla – trumf

I

i – angl. určitý člen the; ten který, ti kteří (i hárar – ti, kteří sedí; i carir quettar ómanien – ti kteří tvoří slova hlasy)

-ië – (1) infinitivní nebo průběhová koncovka (enyalië)

-ië – (2) je; ier – jsou; (númessier – jsou na západě; meldielto – jsou milovaní; talantië – on je padlý; márië – je to dobré) (númesse – na západě; melda – milovaný; talanta – padlý) (vanwië = vanwa ná – je ztracen)

-iel - příp. dcera; Uinéniel - dcera Uinen

ilca- – třpytit se, lesknout se (bíle); ilcala – lesknoucí se, třpytící se (axor ilcalannar – na lesknoucích se kostech)

ilfirin – nesmrtelný

ilm- – to, co je nad hvězdami, kde žijí bohové – Ilmen, Ilmarin

ilmë – hvězdné světlo

ilmen - éter

ilqua, ilqa – všechno, veškerý, celý

ilquainen – ke všemu; ilqua+konc. ale v quenya se požívá konc. –inen pro 7. p. mn. č.

ilquen – všichni, každý

ilquesta - obecná řeč

ilsa - mystické jméno stříbra

ilterenda - nerozštěpitelný

Ilu – svět (celek, vesmír)

ilúvë - celek, všechno 

ilya – všechno; ilyë – příd. jm. všechen; ilyë tier – všechny cesty

-ima – koncovka přídavných jmen (vanima – světlý, spravedlivý; calima – jasný); může mít i význam schopnosti něčeho (en. –able) jako v úguétima – nevyřknutelný; může znamenat i náchylný k něčemu – Fírima – náchylní ke smrti, smrtelníci

imbë – mezi

ímen – v nich (ar ilgua ímen – a všechno (to je) v nich)

-in – koncovka pro 3. p. mn. č.; viz eldain, fírimoin

in – zvláštní slovíčko objevující se v i-coimas in-Eldaron = lembas elfů. Vypadá jako sindarský člen používaný pro plurál, ale v quenijštině je „i“ člen jak pro plurál tak pro singulár, navíc slovo Eldar se používá bez členu. proto v quenijštině by tato fráze měla znít spíše i-coimas Eldaron.

indil - lilie nebo jiná květina s velkými jednotlivými květy

indis – nevěsta (někdy manželka)

indo – srdce (symbolicky); indo-ninya – mé srdce – ve vyspělé quenijštině spíše indonya

indyo – vnuk, potomek, následovník

-inen – koncovka pro 7. p. mn.č.; viz ómainen

inga – vrchol, nejvyšší bod

ingaran – nejvyšší král

ingolë - magie

Ingolë – věda/filosofie jako celek

ingólemo – někdo s velmi velkými vědomostmi, mudrc

ingolmo – pán vědění, vědec

ingor – vrcholek hory

Ingwë – muž. jméno – vůdce; pl. Ingwer; Ingwë Ingweron – vůdce vůdců

inimeitë – ženský, samičí

-inqua – koncovka přídavných jmen; alcarinqua – skvělý, slavný z alcar – nádhera, sláva; etymologicky –inqua znamená plný (en. –full) zde plný slávy, nádhery

intya- - hádat, tušit, odhadovat, předpokládat

intya - odhad, tušení, domněnka, představa, nápad, myšlenka

intyalë - představivost, obrazotvornost, fantazie, imaginace

inwisti – nálada mysli, duševní rozpoložení

-inya – přivlastňovací koncovka – můj, má, mé pro podst. jména končící souhláskou

inyë - dokonce i já, ještě já

-ion – koncovka 2. p. mn. č.; viz elenion, Istarion, Silmarillion (např. alda elenio – strom hvězd = hvězdný strom)

iqua- - prosit, žádat, poprosit, požadovat, vyžádat si

iquista - žádost, prosba, požadavek; používáno pro „prosím“

írë (1)  – když, až, zatímco

írë (2) - touha, vůle, žádost, přání, vášeň

írima – půvabný, krásný, žádoucí, roztomilý, líbezný, pomilováníhodný; pl. írimar, írimë ( plurálová koncovka ve vyspělé quenijštině je –ë, ale v básni Fírielina píseň je požíváno i –ar)

is - sněhobílé světlo, světlo sněhu

isca - bledý

Isil – měsíc; isilmë – měsíční svit (isilmë ilcalassë – měsíční svit blyštící na = blyštící se v měsíčním svitu)

isiliya – třetí den týdne, středa, den měsíce

isqua - moudrý, rozumný

issë - znalost, vědomost, vědění

-issë – ženská koncovka (Írissë – Půvabná)

ista- - umět; istan - umím

ista- – vědět, znát, umět; sintë 

ista- - vědět, znát, umět; sintë-

Istar (pl. Istari) – čaroděj

istima - učený, vzdělaný, moudrý, rozumný

istya – znalost, vědomost

istyar - vědec, učenec

iswa - moudrý, zkušený

íta – blesk, záblesk

ita- – jiskřit, sršet, blyštět se

itila – třpytivý, blyštivý, mihotavý

-iva (-ivë) – plurálová přivlastňovací koncovka; viz Eldaiva, Eldaivë (něco je elfů)

L

-l – redukovaná zájmenná přípona druhé osoby mn. č. – vy (hecal! – zmizte!)

lá, lau, laumë - ne, skutečně ne; vá, avá

laica, laiqua – zelená

laicë - ostrý, bodavý, pronikavý

laiquaninwa - modrozelený

laiquassë - zelenost

lairë - (3) louka

lairë (1) – léto

lairë (2) – báseň

lairelossë - druh stromu s bílými květy („Letní sníh“) (Tol Eressëa -> Númenórë)

laita- – žehnat, velebit, chválit; (a laita, laita te! Andavë laituvalmet – ó velebme je, chvalme je! Dlouho je máme chválit!; lait(a)-uva-lme-t = chválit-máme-my-je; máme=en. shall); (Cormacolindor, a laita tárienna – Nositelé prstenu, velebte je do výše, vysoko)

laito, laisi - nový život, mládí, vitalita, svěžest

laivë - mast

laiwa - nemocný, chorý, na zvracení

lala - (1) ne, skutečně ne

lala- – (2) smát se

lalmë - jilm

Lalwen, Lalwendë – smějící se dívka

láma - ozvěna

láma- - vracet se ozvěnou

laman (pl. lamni, lamani) – zvíře, čtyřnohé, ne plaz, hmyz či pták

lámatyávë (pl. lámatyáver) – chuť zvuku (tyávë + láma) potěšení ve zvucích a tvarech slov

lamba – jazyk (anatom.)

lambë – jazyk (řeč); Lambë Valarinwa – valarský jazyk; Lambengolmor – jazykovědci

lambengolmo – jazykovědec

lamma - zvuk (obecně)

lamya- - ozývat se, znít

lan- – tkát, utkat, plést, uplést

lanat – osnova a útek (přímé a příčné nitě při tkaní)

lanco – hrdlo

landa - široký, rozlehlý

lango – široký meč

lanna – tkaný

lannë – látka, plátno, sukno

lanta- – padat; (přít. čas pl. lantar – padají, padáme, padáte ; min. čas pl. lantaner – spadli, padali jsme, jste, lantier – oni padli, spadli, padali, lantanë – min. čas sing., lantala – padající; lantalassë – s umisťující koncovkou)

lantë – pád

lanwa – tkalcovský stav

lanya- - tkát, utkat

lapattë - zajíc

lappa - lem oděvu

lapsë – nemluvně

lár (1) - délková míra; 1 lár = 5000 rangar (sg. ranga) = 4826m

lár (2) - pauza, přestávka

lár (3) – uši

lára – plochý, rovný, jednotvárný

larca - rychlý, svižný

-lassë – umisťující koncovka; viz isilmë ilcalassë

lassë (pl. lassi) – list; 2. p. lassëo – listu; 2. p. mn. č. lassion – listů (lasselanta – pád listů, listopad)

lasta- - naslouchat, poslouchat

latin, latina - otevřený, volný, průjezdný (o krajině); otevřená krajina

latta - díra, jáma

latúcen - cín

latúcenda - cínový

lauca - teplý

laumë - naprosto ne, absolutně ne, bezvýhradně ne; vyjadřuje důrazný nesouhlas

laurë – zlato, ale používá se o zlatém světle a barvě, ne o kovu (laurinquë – plný zlata – strom)

laurëa – zlatý; pl. laurië – zlatí

Laurelindórinan - Údolí země zpívajícího zlata

laurina - zlatý

laurinquë - žlutě kvetoucí strom (Númenórë)

lausta- - hučet (vítr)

lav- - min. čas lávë – přesahovat vše, být nad něčím, podrobit si; uznat, dovolit, povolit, umožnit, poskytnout, připustit, ustoupit, přenechat, udělit

lavaralda (změněno z lavarin) - druh stromu

le - ty

lehta- - zpomalit, zmírnit, polevit, uvolnit, povolit

lelya- – jít, pokračovat, chodit, kráčet, cestovat; min. čas lendë 

lemba – opuštěný, zanechaný v pozadí

len - ti, tobě

lenca - pomalý

lendë – odešlý

lenu- - táhnout se, roztáhnout se, natáhnout, napnout

lenwa - dlouhý a tenký, rovný, úzký

lëo - stín vrhaný objektem

lepsë - prst

lerta- - smět; lertan - smím

lesta – (1) míra, opatření, čin, zákrok; lestanen – s opatřením

lesta - (2) pás (Lesta Meliannava - Melianin pás); opásaný, obkroužený (Lestanórë)

leuca – had

-li – rozdělující plurálová koncovka; 2. p. –lion viz vanimálion; alativní koncovka –linnar (pro pl.) –nnar (pro sg.) – na něco, na něčem (pro otázku kam?), viz falmalinnar, ambonnar 

-li-, -lil- – mnoho; používá se ve slovech (lillassëa, taurelilómëa)

lia - (1) nit

lia - (1) pavoučí vlákno

lia- - (2) ovinout (co čím)

lia - provázek

liantassë - réva, vinná réva

liantë - (1) úponek rostliny

liantë - (2) pavouk

líco – vosk

lícuma – svíce

lië – lid, osoby, národ; viz Eldalië; přivlastňovací liéva viz Mindon Eldaliéva

lillassëa – mající mnoho listů, mnoholistý; pl. lillasië ( ve tauri lillasië – jako mnoholisté lesy – jako listy lesů)

lilta- - tančit  

lilurin – skřivan (změněno z aimenel, aimenal)

lim- - kapat  

limba - kapka, krůpěj

limbë - mnoho

limpë – víno; nápoj Valar 

lin- - zpívat, vydávat hudební zvuk

lin-, lil- - mnoho

lin, lind – zvuk hudby

linda - krásný, plavý, jeden z Lindar

lindalë, lindelë - hudba, zpěv

lindë – píseň, linda - zpívající; lindelorendor – hudba-sen-země

lindelëa - melodický

lindeloctë, lauremistë* - zlatý déšť, „zpívající chumel“

lindo, nyello (pl. lindar) – zpěvák, pěvec; (lindo – zpěvný pták)

línë - (1) nit  

línë - (2) pavučina

línë - (3) bavlník

linga- - klátit se, volně viset, vlát, pověsit, zavěsit, viset

lingwë – ryba; (hala – malá ryba)

linna- - jít, chodit, kráčet, cestovat (min. č. lendë)

linta (pl. lintë) – rychlý, prudký, svižný

linya – tůň

linyenwa - mnohaletý, starý

lipsa - hojivá mast, balzám

lipte- - kapat, odkapávat

liptë - kapička

lir-, lin- - zpívat

lírë – píseň; 7. p. lírinen – písní, příp. v písni

lís – med; (liss- předp. medový)

liscë - rákosí

lissë – sladký

litsë - písek

lívë – nemoc, choroba

-llo – ablativní koncovka – z, ven z, od; např. sindanóriello – ven z šedé země; Rómello – z východu, od východu, Mardello – ze země

-lma – zájmenná koncovka náš, naše...; 2.p. –lmo; omentielmo – našeho setkání, používáno pro více osob; omentielvo – našeho setkání, používáno pro dvě osoby -lvo

-lmë – zájmenná koncovka my, včetně osoby, která mluví; viz laituvalmet 

loa (pl. loar, löar) – rok; růst, vzrůst; používáno pro sluneční rok (coranar), čas růstu

loc- – ohnout se, ovinout se

loctë - chumel

lohta- - rozvíjet se (květy, listy), pučet, rašit, rozkvétat, kvést

loico – mrtvola

lókë – had, červ

lómë, ló, mórë – noc; (soumrak, šero), lómëa – temný, tmavý; Lómëanor – Temná zem

lómelindë (pl. lómelindi) – slavík

lómin - stín

lóna – ostrov, vzdálená země

lond, londë – vnitrozemský přístav; Alqualondë – Labutí přístav

lor – sen, vidina; Lórellin – Jezero snů

lor- - snít, dřímat

lorda - ospalý, mátožný, dřímající

lossë (1) – sníh

lossë (2) - květ

lossë (3) - sněhobílý

lossë, losillë - růže

lótë – květina; Ninquelótë – bílá květina, Vingilótë – pěnová květina

Lótessë – květen

loxë – vlasy (viz též findë)

-lto – zájmenná přípona oni; meldielto – oni jsou milovaní, cárielto – oni udělali, tulielto – oni přišli; ve vyspělé quenijštině nejspíše nahrazeno koncovkou –ntë

lú – čas

lúcë - kouzlo, okouzlení, očarování

luhta- - okouzlit, očarovat, začarovat, zaklít, kouzlit

luin, luinë, lúnë – modrý; luini – modří (viz též ulban, ninwa)

Luinil - Uran

Lumbar - Saturn

lumbë - šero, přítmí

lumbo (pl. lumbor) – mrak, oblak (tmavý, klesající)

lumbulë – (těžký) stín

lúmë – (1) tma, temnota

lúmë – hodina, chvíle*; alativ lúmenna – na hodinu (kam?), zkráceně lúmenn‘ v pozdravu elen síla lúmenn‘ omentielvo, protože následující slovo začíná na podobnou samohlásku

lumna- – být těžký, ležet těžce

lumna - dusný, tíživý, zlověstný, tísnivý, skličující

lunga – těžký

luntë - člun, loďka

lúrë – tmavé počasí, zataženo

lúrëa – tmavý, zatažený

lussa- - šeptat, šumět  

lussë - šepot, šum  

lusta - prázdný; cumna

lút- - plavit se, plout, vyplout, odplout

lutta- - plynout, plout, nést se

lutu- - plynout, plout, nést se

lúva – luk

lúva - oblouček (část tengwy)

luvu- - (1) sklopit, sklonit (se), snížit, klesnout

luvu- - (2) hluboce přemýšlet, dumat, rozebírat

-lva – zájmenná koncovka náš, určená pro dvě osoby kde jedna oslovuje druhou

-lya – zájmenná koncovka tvůj; tielyanna – na tvé cestě

-lyë – koncovka 2. os. sg.: ty; hiruvalyë – ty najdeš

M

má – ruka; duál mát – (dvě) ruce; máryat – jeho/její (dvě) ruce; alativ mannar – do rukou

mac- – sekat mečem, šermovat, zabít, zavraždit

macar – šermíř

macil - meč

mahalma (pl. mahalmar) – trůn; plurál lokativní mahalmassen

Máhanaxar - kruh osudu (cizí slovo v Quenye, převzaté a adaptované z Valarin)

mahta- – bojovat; mahtar - bojovník

mahta* - bitva, boj

Maia (pl. Maiar) – Krásní, Obdivuhodní

maica – ostrý, špičatý, bodavý, pronikavý

mailë - smyslnost, chtíč, žádostivost, neovladatelná touha, chtivost

mailë* - pokušení

mailëa - smyslný, žádostivý, chtivý

-maitë – příp. –ruký

maiwë (pl. maiwi) – racek

malina – žlutý; Malinalda – Žlutý strom (viz též tulca)

malinlossë* - malos, lebenninský zlatý kvítek

malinornë - mallorn, velký strom se žlutými květy

mallë (pl. maller) – cesta

mallo* - odkud

malo – pyl

malta – zlato (kov); (cullo – červené zlato)

máma – ovce

mamil – máma

man – kdo ; nejspíše ma - co

mána – požehnaný, obdařený, úžasný

mana – slovo překládané jako „co je“ ve větě mana i-coimas Eldaron? – co je lembas elfů? Buď je utvořeno z ma – co + ná – je, nebo mana je slovo samo o sobě znamenající „co“ a není tam žádné slovo pro „je“

manar, mandë - konečné blaho, osud, zánik

manca- - obchodovat

mancalë – obchod, obchodování

manda – střežený, hlídaný, vězněný, uvězněný

mando – vězení

Mandos (Mandost) – střežený, zajištěný zámek, zámek-věznice; jméno jednoho z Valar

manë - dobrý (morálně)

manen – jak

Man-ië? – Co to je? (konc. ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)

manna - kam

mannar – do rukou, alativ pl. od má 

mano – čí?

mantúlië* - vítej/te

Manwë – požehnaný tvor, obdařená bytost; jméno jednoho z Valar 

mapa- - uchopit, držet, chytit, vzít

mapalin fatsevoitë - střapatý platan

mapalin rámavoitë - křídlatý platan

mapalin tarucca - rohatý platan

mapalin varivoitë - cizí platan

mapalin wilwarinda - motýlový platan

mapalin, palapaptë - platan

maquet (min. čas maquentë) – ptát se

már – domov, dům (osob nebo lidí)

mar – země, obydlí, příbytek; ablativ mardello; Val(i)mar, Vinyamar

mar- – zůstat, setrvat; přebývat, dlít, bydlet; maruvan – zůstanu –  mar+uva+n=zůstat+budu+já (en. abide+will+I)

mára – dobrý, užitečný (o věcech, skutcích); márië – je to dobré (konc. –ië nejspíš není platná ve vyspělé quenijštině)

maranwë - osud

mardë (pl. mardi) – síň

mardo - obyvatel

marilla - perla, perleť

marin - ovoce podobné jablkům, s pevnou dužinou a mnoha semínky

marinnë, marindë - ovocný strom

Mar-nu-Falmar – Domov pod vlnami (jméno potopeného Númenoru)

marta - osudový, předurčený; propadlý smrti, prokletý, pronásledovaný osudem

marta- - přihodit se, stát se, udát se (impersonální)

martya- - určit, neodvratně určit, stanovit s konečnou platností; předurčit, odsoudit (k záhubě), uvrhnout do záhuby  

marya - bledý, světlý, pobledlý

massánië – chlebodárce; používáno jako titul nejvyšší ženy nad všemi elfy od té doby co měla dar a opatrování nad lembasem (coimbas); často překládáno jednoduše Paní

massë – kde?

masta – chléb

masta- - péct

masto - vesnice (ohrazená)

mat- - jíst

maurë - potřeba, nutkání

mausta - nátlak, dunucení

mauya- - muset (něco); nutit, donutit, přinutit; impersonální sloveso; mauya nin carë X = nutí mě to udělat (k udělání) X = musím (udělat) X

mavoisi tapatenda - jedlý kaštan

mavoisi, alda mavoitë - kaštan

mavor, mavar - pastýř, pastevec, pasák

maxa – poddajný, měkký, mírný, přizpůsobivý, jemný, něžný

maxë - těsto

me (duál met) – my; 3. p. men (+asimilované mel);   mel-lumna – nám-je-těžké – je pro nás těžké

mel-, mela- – milovat; melánë (mélanyë) – já miluji

melda – milovaný, drahý

meldielto – oni jsou milovaní (meld(a)+ië+lto – milovaní+jsou+oni; ale jak -ië tak –lto mohou být v quenijštině již zastaralé, překonané)

meletya – mocný; meletyalda – Vaše Veličenstvo; cele Aran Meletyalda – Vaše královské Veličenstvo

melindë – milenka, ctitelka

melindo – milenec, ctitel

melissë – milenka

Melko – Mocný; jméno jednoho z Valar, obyčejně Melkor

melmë – láska

melpo - ovoce podobné angreštu, s měkkou dužinou a mnoha semínky

melwa - roztomilý, rozkošný

men – místo, kousek země, směr

ména – oblast, region

ménë – na nás (en. on us)

Menel – nebesa

meneldil - astronom

menelluin - chrpa

Menelmacar – šermíř nebes, nebeský šermíř – Orion

menelya – pátý den týdne, pátek, den nebes

menta- - poslat (někoho někam)

mentë - konec

mëoi – kočka

mere-, min.č. mernë – přát si, toužit, chtít
merya – sváteční

meryalë – svátek, volno

met – my dva; me+ duálová koncovka –t

métima – poslední, předešlý, minulý, konečný, závěrečný, definitivní; zkráceně métim‘ pokud následuje slovo začínající pod. samohl.; tyelima

metta – konec

mettarë – poslední den roku = Silvestr

mettassë - naposledy, posledně, nakonec, závěrem

metya- – dokončit, dovést do konce, přivodit konec, ukončit, zakončit

mi, mí – v

milmë – lačnost, chtivost, nenasytnost, touha

milya- - toužit po něčem, dychtit, lačnit

mína- - chtít jít (nějakým směrem nebo na nějaké místo) (wish to go) - mínanyë fumien = chci jít spát

Minastar – Budovatel věže; Minastir – Strážce věže – muž. jména

minda - význačný, přední, nápadný, zřejmý

mindo, mindon – (velká, tyčící se do výše, vznešená) věž; alativ pl. mindoninnar, zkráceně mindonnar – na věžě; Mindon Eldaliéva – vznešné věže elfského lidu

Mindolluin – Modrá věž, jméno hory (mindon+luin)

minë – 1

minna, mir – do, dovnitř

Minnóna (pl. Minnónar) – prvně narození – elfové

minquë – 11

minya – první; Minyatur – první vládce

miqu-* - líbat, políbit

mírë – drahokam, klenot; zkrácená forma –mir v Atanamir (klenot lidí)

miri-* - usmívat se

Míriel – Žena-klenot; 2.p. Míriello 

mirima – volný, svobodný

miruvor, miruvórë – medovina; speciální víno nebo osvěžující nápoj; přivlastňovací zp. miruvoréva (en. of meed)

mista – šedý

mistë – (jemný) déšť

Mittalmar – Středozem

mitya - vnitřní

miulë - kvil, skučení, jekot, mňoukání

mixa - mokrý

-mmë – zájmenná koncovka my; viz vammë – my nebudeme (en. we won‘t)

-mo – koncovka častá ve jménech a titulech

moica - jemný, mírný, laskavý, vlídný, něžný, tlumený

moilë - horské jezírko, pleso

moina - známý, důvěrný, drahý

mól - otrok, nevolník, zajatec

mor, mornië – tma, temnota

morco – medvěd

mordo - stín, skvrna, temnost, tmavost, obskurnost

mórë - noc

morë – temný, ponurý, zlověstný; Morion – Temný – titul Morgotha

Moriquendi – temní elfové (Laiquendi – zelení elfové, Calaquendi – světlí elfové

morna (pl. mornë) – temný, černý; ondolissë mornë – na, v temných skalách

Morwinyon - „Třpyt v šeru“; název hvězdy (Arcturus)

móta- – pracovat, dřít (se)

motto - skvrna

muilë - tajemství, utajení

muina - skrytý, tajný, utajovaný

mundo - (1) rypák, nos, čumák

mundo - (2) mys

mundo – býk

muru- - spát, dřímat; murmë - dřímota, spánek; murmëa - ospalý

N

-n – (1) koncovka 3. pádu; viz nin, enyalien

-n – (3) plurálová koncovka používaná v některých případech

-n, nye – (2) zájmenná koncovka, já (1.os. sg.); utúlien – já jsem přijít

ná – je (sloveso), jsem, jsi; používá se jako přísudková spona; nar - jsme, jste, jsou; nai - budiž; né - byl; ner - byli; uin, umin - nejsem=I am not, I do not (1. os. aorist) (min. čas úmë) ávan, ványë - nebudu (I will not)

nac- - kousat, štípat, uštknout

nahta - kousnutí, uštknutí 

nai – buď to tak; by, kéž, ať – slouží k vyjádření přání, používá s budoucím časem slovesa; (Nai hiruvalyë Valimar! Nai elyë hiruva! – Kéž bys našel Valimar! Kéž bys (ho) zrovna ty našel!); Nai tiruvantes - buď to tak oni to budou hlídat = kéž by to hlídali

naica - bolestivý, bolavý  

naicë - bolest (ostrá)  

naina- - naříkat, plakat, bědovat, truchlit, lamentovat, oplakávat  

nainië – nářek, bědování; elegie

nairë - nářek, bědování

nal, nallë - údolí, roklinka, údolíčko

nalda - údolní

nalla, nallama - ozvěna

nam- - domnívat se, soudit, posuzovat, myslit si; namin - usuzuji, myslím si

namárië – sbohem

namba - kladivo

namba- - zatlouci, zabušit (na co)

námë - rozsudek, soud

namna – nařízení, ustanovení, předpis

námo – (1) někdo

námo - (2) soudce

nan – ale, avšak, však

nan- - předpona; zpět, dozadu

nanda- (1) – hrát na harfu; nandaro – harfeník

nanda (2) - rovina, nížina, pláň, planina

nandë (2) – harfa; nandellë – malá harfa

nandë, nan, nand – údolí

nandin - dryáda, víla, duch přírody

Nandor – příd. jm. Nandorin

nanquenië - odpověď

naraca – násilný, zuřivý, násilnický

narda – uzel, smyčka

nárë – oheň, plamen

nárëa* - ohnivý

Nárië - červen

Narmacil – plamenný meč

narmo – vlk; ráco 

Narquelië - říjen

Narsil – Elendilův meč; složenina kořenů slov Anar-slunce a Isil-měsíc

Narsilion – (píseň) slunce a měsíce; Narsil + koncovka druhého pádu plurálu

Narvinyë - leden

narwa - ohnivě rudá, planoucí nachová

narwë, indil - lilie

nasar – červený, rudý, nachový, šarlatový

nassë - trn, osten, bodec

nasta - píchat, bodat; hrot  

nat – něco, záležitost, věc

natsë - síť

nau-* - výt 

nauca – přídavné jméno užívané pro všechno, co ačkoliv již dorostlé do své konečné velikosti bylo menší nebo kratší, tvrdé, pokřivené nebo špatně tvarované

Nauco – trpaslík; Naucalië (nikoli Naucolië!) – trpasličí lid

naulë - vytí (vlčí)  

nauro - vlkodlak

nausë – představivost, imaginace, obrazotvornost, fantazie

nauta- - myslet

nauva, ëuva - bude

-ndacil - zhoubce

-ndil – koncovka mnoha jmen, znamená oddanost, starostlivost, nesobeckou, nezaujatou lásku; může být překládáno jako přítel; popisuje postoj člověka k osobě, věci, směru či činnosti které je oddán

-ndor – země; ve složených tvarech

-ndur – koncovka některých jmen, znamená služebník (arandil – králův přítel, arandur – králův sluha)

néca (pl. nécë) – bledý, mlhavý, matný, nejasný, mdlý, neurčitý

nehta – první linie (v boji), hlavní síla, čelo vojska

nehtë – jakýkoliv útvar zužující se do špice; čelo vojska, roh, klín, rovný mys

nel- - tří-

neldë – 3

neldor, neldorin, feren, fernë - buk

nelet (pl. nelci) – zub

nellë - potok, říčka

neltil - trojúhelník

nelya – třetí; Nelyo – Třetí, Finwëho jméno

nén – voda (nepočitatelné p.j.)

Nénar – Neptun

nenda - vodový, vodnatý, mokrý

nengwë – nos

Nénimë - únor

nénu - žlutý leknín

nér (pl. neri) – muž; nernehta – mužská hlavní síla – bitevní formace

nermi (pl. nermir) - duch luk, luční víla

nertë – 9

nessa - mladý

nessamelda - druh stromu („Milovaný Nessou“) (Tol Eressëa -> Númenórë)

neuma – oko, smyčka, nástraha, past, léčka

ni – já; 3.p. nin – pro mě (nesouhlasí v češtině, ale angl. for me)

nicu- – sloveso být chladný, studený (o počasí), chladit

nië - slza  

nieninquë - sněženka, „bílá slza“

niermë - v slzách, plačící

nierwes - úl

-nil - = -ndil v Eärnil, zkratce z Earendil

nilda - přátelský

nildë - přítelkyně

nildo - přítel

nillë – stříbrný třpyt

nilmë – přátelství

nin – ke, pro mě, mi (en. for, to me) dativ

nindë – štíhlý, útlý (též teren)

ninquë (pl. ninqui) – bílý, chladný, bledý; Ninquelótë – Nimloth – Bílá květina

ninquita- - bíle svítit, jiskřit

ninwa - modrý  

ninya – prvek vyskytující se ve Fírielině písni, evidentně znamená můj, moje – viz indo-ninya; nejspíš neplatný ve vyspělé quenijštině, která má pro „můj“ přípona –nya

nion, nier - včela

niqu- - být chladný, mrazit, chladit

niquë – je to studené, mrazí to, chladí to

niquis, niquessë – jinovatka

nírë - slza

nirwa - podhlavník, polštář (?)

nís, nissë (pl. nissi) – žena

nísima – vonný, vonící; Nísimaldar – vonné stromy, Nísinen – vonné vody, jezero v Númenoru

nítë - vlhký, orosený

nixë – mráz

-nna (pl. –nnar) – k, na, do; alativní koncovka v cilyanna, Endorenna, Elenna, rómenna, mannar, valannar

nó - před (časově)

noa - myslet  

nóa, nó (pl. nówi) - představa, pojetí (čeho)

Nócoirë – alternativní jméno pro březen

noirë (pl. noiri) – hrob, hrobka; Noirinan – údolí hrobek

nol-* - učit se, naučit se

nóla - (1) vršek, pahorek

nóla - (2) moudrý, rozumný, učený, vzdělaný

Nólairë – alternativní jméno pro červenec

nolda - moudrý

noldarë, nolpa - krtek

nólë – dlouhá studie, vědomost, znalost, učenost, poznání

nolma - moudrý

Nolmë – vědění, Filosofie

nolmo – moudrá osoba

nolwë, nólë – moudrost, skryté vědění, znalost, magie

Nóquelle – alternativní jméno pro říjen

nór, nórë, nor – země, stát; někdy také pro lid (normálně lië)

nórië – kraj, území

norna – tuhý, tvrdý, drsný, pevný, neústupný, pokřivený, zkroucený

norno (1) - dub

Norno (2) – trpaslík; personifikovaná forma adjektiva norna; Nornalië – trpasličí lid

norollë - vůz, vozík, kára

Norrívë – alternativní jméno pro prosinec

norsa - obr

nossë – příbuzenstvo, rodina

nosta- - porodit, narodit se; narození

nostar, nostaro (pl. nostari) – rodiče

not – počítat; (min. čas nótina – spočteno); nótë - číslo

Nótuilë – alternativní jméno pro květen

-ntë – zájmenná koncovka pro 3. osobu mn.č. „oni“, když žádný subjekt nebyl dříve zmíněn

nu, no – pod

Núaran – král západu

nucumna – ponížený, pokořený

nuhta- – brzdit, bránit, nenechat pokračovat, přerušit, náhle zarazit, nenechat dokončit, zarazit, zabránit

nuhuienna – pod stínem, alativ; viz huinë

nulla, nulda – tajný, utajovaný, skrytý

Númen – západ; númeheruvi – pánové západu; Númenor, Númenorenna – alativ, do Númenoru; númenya – západní

númessier – jsou na západě; (núme(n)+ssë+ië+r – západ+v+jsou+oni)

númeta-, númenda- - klesat, zapadat (o slunci)

nuntixë - tečka umístěná pod linii písma

nuquerna – opačný, obrácený spodkem navrch; ve frázích silmë nuquerna, áre nuquerna 

nur, núrë - zavrčení, stížnost, vrčení

nura - hluboký

nurmë - podřízení, podřízenost; nurmëa - podřízený

núro – západ slunce; andúne, annún

nurru- – mumlat, šeptat, reptat; příd. jm. nurrua; min. čas nurrula

nurta- – skrýt(se), schovat(se), ukrýt(se), zatajit; nurtalë – ukrytí, zatajení (nurta+ zpodstatňující oncovka pro sloveso –lë); Nurtalë Valinoréva – ukrytí Valinoru 

nuru - smrt

nuruhuinë – stín smrti

nut- – vázat, zavázat, přivázat, pojit se, připoutat

núta- - zapadat, klesat

nútë – uzel

nwalca - krutý

nwalmë – muka, utrpení, agónie, trýzeň

nwalya- - mučit, týrat, způsobovat bolest, soužit

-nya – zájmenná přípona; přivlastňovací zájmeno 1.os.sg. můj, má, mé; tatanya – můj táta; kde je to třeba, vkládá se mezi slova hláska „i“ např. Anarinya, hildinyar

nyalmë - křik, povyk  

nyar- - vyprávět

nyárë - legenda, příběh, vyprávění, pověst

-nyë – zájmenná přípona já; také zkráceně –n; viz utúvienyes

nyellë – zvonek, zvon

nyello - zpěvák

nyéna- - bědovat, naříkat, truchlit, lamentovat, oplakávat

nyer- - truchlit, rmoutit se

nyérë - zármutek, smutek, žal, hoře, strast

O

-o – koncovka pro druhý pád; pl. –ion a –ron; Oromëo, Rúmilo

o – s, se

-o, -ó – osoba, někdo; zájmenná koncovka, později nahrazena „námo“

ó-, o- - spolu, dohromady; předpona užívaná ve slovech popisujících setkání, kontakt, vztah nebo spolek dvou osob, věcí nebo skupin; viz omentië, ónoni, ónona

oa, oar, öa, öar – příslovce pryč, daleko, stranou, za

oantë – odejít pryč, opustit; min. čas slovesa auta-

ohta - válka

ohtacárë- (min. čas ohtacarnë) – válčit

ohtar, ohtatyaro – válečník

oi - vždy

oia – stálý, věčnětrvající, věčný  

oialë - (1) věčně, trvale, neustále, navždy (příslovce)

oialë – (2) věčnost; nekonečné období; Oiolairë – věčné léto

oiencarmë – věčně tvořící

oio – stále, pořád

oiolairë - druh stromu („Věčné léto“) (Tol Eressëa -> Númenórë)

óla – snít; (možná není myšleno v nominativu ale v dativu)

olassië – listí, listoví

ólemë - loket

ollo - útes, sráz

olórë (pl. olori) – sen, vize

olosta – zasněný

olva (pl. olvar) – rostliny (rostoucí věci s kořeny v zemi), flora

olwa - větev

óma – hlas; ómarya – jeho/její hlas; 2.p. ómaryo – jeho/jejího hlasu; 7.p.pl. ómainen – (s) hlasy

omenta- - setkat se, potkat

omentië – setkání; omentielva – naše setkání; 2.p. omentielvo – našeho setkání; viz –lma

-on – koncovka 2. pádu mn. č.; silmarillion, Valion, aldaron, tasarion, Istarion, Eldaron

ondo (pl. ondor) – kámen; pl. lokativ ondolissë – na skalách

onna - stvoření, bytost, tvor

onóna – (1) příd. jm. pocházející z dvojčat; (2) jeden z páru dvojčat (pl. onóni – dvojčata)

onot- - přidat, dodat, sečíst, spočítat  

onta- - vytvořit, stvořit, utvořit; min. č. ónë, ontanë

ontarë – rodička

ontari – rodiče

ontaro – rodič

onya – můj syn (není běžným výrazem pro slovo syn)

opelë – dům, vesnice nebo město obehnané zdí; opevnění

oquenië - rozhovor, rozmluva

or- - nabádat, naléhat, dohnat koho k čemu, donutit koho k čemu; impersonální sloveso(orë nin caritas - nutí mě to udělat to)

or - nad, přes, předp. pře-

orco (pl. orcor, orqui) – skřet

órë – srdce, nitro (vnitřní mysl)

oricon - vřes

orivainë - hrách

orma – věc, fyzická hmota, látka

ornë – strom; často se používá jako část jména; spíše pro menší a útlejší stromy; Ornendil – přítel stromu

Orocarni – Červené hory

orofarnë – sídlo v horách

oromardë (pl. oromardi) – vysoká síň

oron (pl. oronti) - hora

Oron Oiolossë – Věčně sněhobílá hora

oronta - strmý, příkrý

orosta - povýšení, nanebevstoupení, výstup

orsir- - přetékat

orta- – zvedat se, stoupat, vztyčit, zvednout, vycházet (slunce...); min. čas ortanë

orto - vrchol hory

os* - o (náhradní předložka místo genitivu)

os, osto - město, obehnané hradbami; pevnost

ósanwë – myšlenka, mysl; ósanwë-centa – myšlenková komunikace

osellë – společnice, „sestra“

ossa - hradba a příkop

ossë - hrůza, úzkost, zděšení

ossë* - hrůza, zděšení

osta - statek, hospodářství, usedlost

ostar - správní oblast

osteca- - popsat, vylíčit, označit

osto – pevnost, opevněné město

otorno - společník

otso – 7

P

paca - dvůr, dvorec, vydlážděná podlaha

palan – daleko a široko; v palantíri, asimilované palar- v Palarran

palantír (pl. palantíri) – Věštec dálek; kameny vyrobený Noldor pro vidění dalekých věcí

Palarran – Daleký poutník; loď (palan+ran; asimilace nr> rr)

palis - trávník

palla – rozsáhlý, široký, expanzivní, rozpínavý, širý

palmë – povrch, zevnějšek

palpa- - bít, tlouci, bušit, mlátit

palu-, palya- - roztáhnout (se), rozvinout, rozprostírat se, rozšířit (se), protáhnout (se), zvětšit(se)

palúrë - povrch, zevnějšek, vnějšek, lůno země

panda – (1) ohrada, plot; (2) oplocovat, ohrazovat

panda- - zahrnovat, obsahovat

pano - tvarovaný kus dřeva; prkno, podlahové prkno, parketa

panta - otevřený

panta- - otevřít, uvolnit, rozevřít se, rozestřít, rozvinout(se)

panya- - určit, stanovit

par- - uspořádat, složit, skládat, dát dohromady

parca - suchý

parma – kniha

pasta - hladký, jemný, plynulý, klidný, pravidelný

pé – ret (také pro ústa)

pel- - otáčet, obíhat, točit se, kroužit

pelecco - sekyra

pelecta- - sekat, tesat

peler – ohraničená oblast

pella – za, po, přes, mimo, nad (en. beyond); spíše než předložka je to založka; Andúnë pella – za západem; elenillor pella – zpoza hvězd

penda - nakloněný, svažující se  

pendë – svah, úbočí, stráň

Pereldar – půlelfové

perino - půlčík

perya - poloviční; perdëa - polovička  

perya- - rozdělit v půli, rozpůlit

píca- – zmenšit (se), snížit (se), ztrácet se, ubývat, slábnout

Picinaucor, Pitya-naucor – skřítci; sg. picinauco

pilin (pl. pilindi) – šíp

pinquë - tenký

pio - ovoce podobné třešním a švestkám, a pevnou dužinou a jednou peckou

piopin, pipin - hložinka, plod hlohu

piosenna, ercassë - cesmína

pirya – džus, sirup

pitya – malý

piuca – plod, malá bobule; borůvka

poica – čistý, čirý, ryzí

pol- - moci; polin - mohu

polda - silný, statný, rozložitý

poldórë - síla (fyzická)

polë - oves

porë - mouka

puita- - plivat, vyplivnout

púrëa – zamazaný, ušpiněný, obarvený

pusta- - zabránit, zastavit, ukončit

putta - tečka, zastavovací znaménko v interpunkci

Q

quáco, corco – vrána

qual- - zemřít v bolesti

qualin – „mrtvý“ (o elfech)

qualmë – smrt, agónie

quámë – nemoc, choroba

quanta - plný, úplný, celý

quantien – plný rok = yen

quár, quárë – pěst

quat- – plnit, naplnit, vyplnit, splnit; bud. čas quantuva – naplní (enquantuva – znovunaplní)

quel- (1) - utichat, slábnout, ztrácet se, hasnout, pohasnout, blednout, vyblednout

quel- (2) – selhat, neuspět, zklamat; bud. čas queluva

quelet (pl. queletsi) - mrtvola; loico - mrtvé tělo, mrtvola, zdechlina

quellë – blednutí, slábnutí, utichání, ubývání, zánik; pozdější část podzimu

quén (pl queni) – někdo, jeden, osoba, jedinec, muž či žena...; pl. osoby, (nějací) lidé, oni s nejobecnějším významem, (jako v „oni (lidé obecně) říkají, že... říká se“) V kombinaci s kořenem podst. nebo příd. jména se používá k označení nějakých navyklých funkcí nebo k popisu něčeho co má nějakou podstatnou (permanentní) vlastnost; např. roquen, cityaquen, arquen, aiquen, ilquen

quendë – elf; málo používaný sg. od Quendi

Quenderin, Quendian – elfský, elfů

Quendi – elfové jako rasa (mluvící)

quendi (pl. quendir) – elfka, elfská žena

quendu (pl. quendur) – elf, elfský muž

quenta – příběh

quentalë – historka, vyprávění, zpráva

quenya – elfština (mluva); Quenya lambë – Elfská řeč, jazyk

querna – otočený, obrácený (vyjadřuje změnu); viz nuquerna

quessë – pero, peří

quesset - polštář, poduška

quet- – říct, říkat, mluvit; min. čas quentë

quetta (pl. quettar) – slovo

quil-* - odpočinout si

quildë - ticho, mlčení, klid, odpočinek

quinga – luk (jako zbraň)

quingi- - brnkat, zabrnkat (např. na harfu, lyru)

quinquenna - kokořík

quiquilla - konvalinka vonná, „lilie z údolí“

quor- - utopit se, utonout, dusit (se), udusit (se), zadusit (se)

quorin - utonulý

R

rá (pl. rávi) - lev

rac- – rozbít, zlomit, zničit; rácina – rozbitý, zlomený, zničený

ráca – vlk; narmo

racca - dráp, pařát, spár

raccalepta - drápatý, s drápy na prstech

rahta- - dosáhnout, docílit, dospět, uložit se, dorazit, dostat se

raica – špatný, nepoctivý, darebácký, skloněný, ohnutý; pl. raicar (čti raiké)

raimë - hon, lov

rama- - křičet, řvát, zavolat, zařvat

ráma (pl. rámar) – křídlo; 7. p. č. mn. rámainen – s křídly, na křídlech

rámalókë – okřídlený drak

ramba – zeď, stěna, hradba, val

rambë - křik, řev, výkřik, povyk

Rána – jméno měsíce

ranca** - objetí

ranco (pl. ranqui) – paže

randa – věk, koloběh

ránë - toulání, potulka

ránen - potulný, kočovný, toulavý

ranga (pl. rangar) – délková jednotka = 96,5cm

ranya-, ran - - toulat se, bloudit, zatoulat se

rassë – roh (horn), vrchol, špička; tildë

rasta - 12

rato - brzo, brzy, zanedlouho, záhy

rauco – silná, nepřátelská a děsivá kreatura, démon; Valarauco – démon moci

raumo – (hluk) bouře, hromobití

rauta - kov

ráva - pustina, divočina

rávë – burácející, dunící, hřmící, rachotící hluk; příd. jm. rávëa

ré, rë – den (sluneční)

rembë – síť, síťoví, pletivo

rempa (příčestí trpné) – ohnutý, sehnutý, skloněný, zahnutý

réna - hranice, okraj

rer-, min.č. rendë – zasít, osít, zasévat, rozsévat (i nenávist ap.)

resta- - pomáhat, napomáhat, pomoci

restalë - pomoc

ría - věnec

ric- - (za)kroutit (se), zkroutit (se), obrátit (se), otočit (se)

rië - koruna

riel, riellë – korunovaná dívka

rig -* - splétat, věnčit 

rihta- - trhnout, škubnout, cuknout

rillë, rildë – oslnivost, skvělost, sláva, brilantnost, jas, třpyt, lesk

rilmë - jiskřivé světlo

rilya - třpytivý, zářivý, zářící

ríma - obruba, lem, kraj, okraj, hrana, hranice

rimba - častý, mnohý; rimbo - často  

rimbë – velké množství, spousta, mnoho

rimpë – spěch, chvat

rína - korunovaný

rincë – drobný, malý; mn. č. rinci

ringa – studený, chladný

Ringarë - prosinec

ringë – pleso, studené jezero (v horách)

ris - - rozetnout 

rista- - řezat, ořezat, krájet

rista- - řezat, říznout

-ro – zájmenná koncovka on; antaváro

rocco – (rychlý jezdecký) kůň

roita- - pronásledovat, stíhat, honit se za něčím

rom - - troubit, vydávat zvuk trubky 

róma – roh (na troubení)

romba – trubka, trumpeta

Rómen – východ; alativ rómenna – východně, směrem k východu; ablativ Rómello – z východu, (k někomu) z východu

-ron – koncovka 2. p. mn. č. ; aldaron - stromů

rondo – klenba, klenutá střecha, strop – viděno zespodu (a většinou neviditelné zvenku); velká síň nebo prostora takto zastřešená

ronta - dutý, prázdný, vpadlý

roquen – jezdec, jezdkyně, rytíř

rossë – jemný déšť, rosa

rotto – malá jeskyně, sluj

rotwa - dutý, prázdný, vpadlý

ruca- – bát se; rucin – cítím strach, hrůzu, zděšení, bojím se

rúcima (čti rúkima) – hrozný, strašný, děsný, děsivý

rúcina – zmatený, zřícený, rozpadlý, zničený (čím)

ruhta- – vyděsit, postrašit, nahnat strach, hrůzu

rúma- – posunout, přemístit, přendat, pohnout (o velkých a těžkých věcech); min. čas rúmala

runda - hrubý kus dřeva

rúnya – rudý plamen

runya - stopa, šlépěj

rusco – liška

ruscuitë - prohnaný, lišácký, vychytralý

russë - jiskření, blyštění, třpyt

ruxa- – drobit se, rozpadat se

-rya – zájmenná koncovka jeho, její; máryat – její ruce, ómaryo – jejího hlasu (genitiv od ómarya – její hlas), súmaryassë – v jejím lůně (lokativ od súmarya – její lůno, ochranná náruč), coarya – jeho dům

S

-s – zájmenná koncovka „to“; viz tiruvantes, utúvienyes

sa - aby, že

saccat- – rozervat, rozpoltit, puknout; min. čas saccantë

saila - rozumný, moudrý

saira- - vědět, znát, rozumět

sairon - čaroděj, kouzelník

saiwa - horký, rozpálený

salma – lyra

salmë - hra na lyru

salpa - mísa, miska

salpa- - popíjet, usrkávat

salquë – tráva

sambë, -san – místnost, komnata, pokoj

samno – tesař, řemeslník, stavitel

san - nato, pak, potom

san - tehdy, tenkrát, potom, poté, pak

sana- - myslet (také nauta-)

sanca – trhlina, prasklina, puklina

sancë - odporný, hrozný, ohavný, hnusný, nenávistný

sanda - skutečný, opravdový, trvalý, stálý

sandastan – ochranný štít – obranná bojová formace

sanga- – (1) (s)tisknout, (s)tlačit (se), mačkat (se); mj. kompaktní bojová formace

sanga - (2) zástup, dav, houf

sangassë * - tlak, útlak 

sanya - normální, obyčejný, obvyklý

sanyë - pravidlo, zákon, řád, zásada, předpis

sapsa - hrob

sar (pl. sardi) - kamínek, kámen (malý), oblázek; v Elessar 

sára (1) – hořký, trpký, zahořklý, zatrpklý

sára (2) – mrtvá, vysušená tráva

sarat (pl. sarati) – písmeno, jakýkoliv důležitý znak

sarco* - blesk

sarcuva - tělesný, fyzický, hmotný

sarna – kamenitý, kamenný

sarnë – pevné, odolné místo (doslova něco pevného, odolného jako kámen)

sarnë - silné, odolné místo

sarnië – oblázky, štěrk, oblázkový břeh

sarqua - dužnatý, masitý, hmotný

Sarquindo (pl. Sarquindi) - kanibalský obr, obr lidožrout

saura – odporný, prohnilý, (mravně) zkažený, špatný

Sauron – odpudivý, zošklivený, děsivý, hrozivý

sáva – šťáva, džus

së - ona

seldo - chlapec

selma – stálá představa, názor, vůle

ser- - mít rád (o přátelství)

ser- - odpočinout si, odpočívat, spočívat

sercë – krev; yár

sercondo* - seregon, rostlina se sytě rudými květy, „krev kamene“ (Beleriand)

sérë – odpočinek, klid, oddech

sérë - odpočinek, poklid, pokoj, vnitřní klid

sermë - přítelkyně

sermo - přítel

sí – nyní, teď, právě; sin, sín před samohláskami

sicil – dýka, nůž

sil- – (o)svítit, (o)zářit (bíle); přít. čas síla – svítí, září, ozařuje, vyzařuje, osvětluje; frekventativ sisíla

silima – hmota, ze které byly vyrobeny Silmarily

silma – zářící, lesklý, třpytivý

Silmaril (pl Silmarilli) – záření čistého světla; Silmarillion – (příběh) Silmarilů

silmë – hvězdné světlo, hvězdný jas

silqueléni - bříza; „stříbrná bříza, dlouhovlasá paní“

silwin - bříza

símen – zde, tady, tu

simpa, simpina - píšťala, flétna

sin – to, tak, takto; jako samostatné slovo ve větě, neurčující blíže jiné slovo jako to dělá slovo „sina“; (sin qeuntë Quendingoldo Elendilenna = to/tak pravil Pengolodh Elendilovi)

sina – tento, tato, toto; vanda sina – tento slib

sinat* - toto, tohle (jako samostatné zájmeno)

sincahonda – o člověku – chladný, neúprosný, tvrdý, s kamenným srdcem

sinda – šedý; šedý elf, Sindar – šedí elfové, adj. Sindarin

sindë – šedý, světlešedý nebo stříbrošedý

Sindel (pl Sindeldi) – šedý elf, méně běžné označení pro Sinda

Sindicollo, Singollo – Šedoplášť

sinë - tito, tyto, tato

sinomë – na tomto místě

sinqui - šperky; sinquita - ozdobit se šperky, ošperkovat se

sinta - krátký

sintë- – vědět, znát

sinya – nový; vinya

sinyë – večer

sip-* - hrát na píšťalu, pískat

siquilissë - smuteční vrba

sir - - téci 

sírë - dnes

sírë - řeka

siril - říčka

sirya- – téci, proudit, plynout

so – on

solor, solossë – příboj, vlnobití

sorno, soron, sornë (pl sorni) – orel

Sorontar – sind. Thorondor, jméno orla

Soronúmë – název souhvězdí

-ssë – lokativní koncovka; pl. –ssen; Lóriendessë, yassen, mahalmassen

stama- – bránit, zabránit, znemožnit, vyloučit, nepřipouštět

sú- – foukat, vát, dout

sú, súlë - dech

suc- - pít  

súcë, aiquairë - borovice nebo jedle; strom, který dává pryskyřici

suilë - popud, podnět

sulca – jedlý kořen

súlë – duše; dech

Súlimë – březen

sulpa - polévka

súma – dutina, lůno, náruč; súmaryassë – v jejím lůně (súma+rya+ssë – lůno+její+v)

sungwa - nádoba na pití

súrë – vítr; 7.p. súrinen – ve větru, větrem

suxë* - pití, nápoj

súya- - dýchat; foukat, vát, dout

T

-t – (1) duálová koncovka označující pár; máryat – její ruce (má+rya+t)

-t – (2) zájmenná koncovka „je“ (en. them); laituvalmet; také jako samostatné slovo „te“

-t – (3) redukovaná zájmenná koncovka druhé osoby „ty“; viz hecat

ta – ono, to

tacë-, min. č. tancë – upevnit, připevnit, připoutat

tai-, tay- – prodloužit, zvětšit

tailë – prodlužování, prodloužení, rozšíření

taina - rozšířený, prodloužený

tál – spodní část nohy (en. foot)

tala - plachta (lodní)

talan (pl. talani) – podlaž

talantië – on je padlý; talanta - padlý

talat- – spadnout, padnout, upadat

tallunë - chodidlo

talma - základ, podstata, jádro

talta – pád, úpadek

talta- - padat, sesmeknout se, sklouznout,spadnout, prudce klesnout

tam- – (za)ťukat, (za)klepat, poklepat

tambaro - datel

tambë - měd

tambë - měď

tambina - měděný

tampa - zátka, uzávěr

tamuril - tis

tan- - dělat, tvořit, dávat tvar

tana- – (1) ukazovat, ukázat, označovat, označit, naznačit, dávat najevo, uvádět, projevit (úctu ap.)

tana – (2) ukazovací zájmeno tamten, onen, ten

tanca - pevný, stálý, neměnný, jistý, zaručený

tancavë - určitě, samozřejmě, ovšem; používáno pro „ano“

tancil – brož, jehlice

Tancol – Venuše (ukazující hvězda)

tandë - tam, tím směrem

tanë - tamti, tamty, tamta

tango- - brnkat, zabrnkat

tangwa - spona, přezka

taniquelassë - vonný stálezelený strom (Tol Eressëa -> Númenórë) (Taniquetil - nejvyšší hora ve Valinoru, žili tam Manwë a Varda)

Taniquetil - „vysoký bílý roh“, hora ve Valinoru

tanna – znak, symbol

tano – řemeslník, kovář

tanta, atwa - dvojitý, dvojnásobný, dvojí

tanwë, curwë - dovednost, zručnost, konstrukce, vytváření, výroba

tap- – zabránit, znemožnit, zastavit
-tar – koncovka jmen, značí vysoké postavení, pán čeho; Sorontar

Tar- - prvek stavěný před jména, znamená vznešený, ušlechtilý, vysoce postavený; Tar-Amandil

tar – za, přes (en. beyond)

tára – (1) vznešený, ušlechtilý, vysokce postavený; (2) vysoký, tyčící se, vyvýšený

tara- - přejít, přejet, křížit, zkřížit

taran, tarambo - piknik, svačina, hostina

tarca – roh zvířete

tárë – onoho dne, toho dne, v ten den, tehdy

tárë - tehdy, potom, pak, tedy, tak (porov. s írë = když)

Tareldar – vznešení elfové

tári – královna (ta, která je vznešená,...), 2.p. tário; Elentári, Tarinya – má královna

tárië – výška; alativ tárienna – do výše

tarma – sloup, pilíř

tarna - přejezd, přechod, průchod, brod

Tarondor – Pán Ondoru (Gondoru)

tarquesta - Quenya; vznešená řeč

tarucca - rohatý

tarucco, tarunco - býk

tarya – hrubý, drsný, tvrdý, nevlídný

tarya - tuhý, pevný, tvrdý, přísný, obtížný, nesnadný

tasar, tasarë – vrba; Nan-tasarion, Tasarinan – údolí vrb

tatya- - zdvojnásobit, zdvojit, zopakovat, opakovat (se)

taura - mocný

taura - mocný

taurë (pl. tauri) – les, hvozd; taurëa – lesnatý, zalesněný

Taurelilómëa-tumbalemorna, Tumbaletaurëa Lómeanor – lesomnohostínové-hlubokéúdolíčerné, hlubokéúdolízalesněné temnázem; quenijské zlomky stmelené podle entího vzoru; nejspíše to znamená les hlubokých údolí a černého stínu

Tauremorna – Černý les; Tauremornalómë – Les černé noci

tavar - dřevo

tavaro muž., tavaril žen. (pl. tavarni) - dryáda, lesní skřítek/víla, duch lesa

taxë – hřebík, hřeb

te – je, jim

tec- - psát, napsat

tecco - tah (perem), čára, škrt

tecil – pero (psací)

tehta (pl. tehtar) – znaky, písmena

telco (1) – původ, kořen, základ slova

telco (2) – noha (en. leg)

telco (3) - stonek (část tengwy)

telda – poslední, konečný

Telemmaitë – Stříbroruký

telimbo - nebe, obloha

tella – nejzazší, nejzadnější, poslední

telma – závěr, ukončení, konec; cokoliv užívaného k dokončení práce nebo věci; vrchol, to co je poslední; nejvyšší část obydlí, vršek střechy

telluma (pl tellumar) – klenba, kupole

telumbë, hwan - houba

telpë, telep, tyelpë – stříbro, stříbrný

telta- - stínit, zastínit, krýt

telu - konec

telu- - skončit, dokončit (intransitivní) končit

telumë – střecha, klenba, strop, nebesa, baldachýn; Telumehtar – nebeský bojovník

Telvo – muž. jméno – Poslední

telya- - skončit, dokončit (transitivní) ukončit, zakončit, uzavřít, učinit konec, končit

téme (pl. témar) – řada, skupina, sled

ten * - za něco (něco za něco - nat ten nat)

ten, an – pro (en. for)

tengwa (pl. tengwar) – písmeno

tengwanda - abeceda 

tengwë (pl. tengwi) – symbol, znak; hloníti tengwi – fonetické znaky; tengwestië – jazyk, abstraktně, jako fenomén

tengwesta – gramatika, mluvnice

tenna - dokud, až do

tennoio - navždy; (tenna+oio - dokud+stále)

ter, terë – skrz

téra – (1) rovný, přímý

téra - (2) po, vpřed, dopředu, podél, podle

tercáno - posel

tercen –intuice, vnitřní zrak; příd. jm. přivl. tercenya (pl. tercenyë); essi tercenyë – jména porozumění, dávané matkou svému dítěti, indikující nějaký dominantní znak dítěte vnímaný matkou

teren – štíhlý, útlý (též nindë)

teret - špendlík

tereva – jemný, křehký

terhat- – rozbít (se), zlomit (se); min. čas terhantë

termar- – stát, zaujímat místo, vydržet, odolat, trvat, zůstat (ter+mar – skrz+snést, vydržet); bud. čas termaruva

tev- - nenávidět

tevë, tevië - nenávist  

thelma – viz selma

thindë – viz sinde

thorno - viz sorno

thúlë – viz súlë (zastaralá forma, nově th> s)

tië (pl. tier) – cesta, směr; tielyanna – na tvou cestu (tie-lya-anna – cesta-tvá-na)

tihta- – mrkat, mžourat, zírat; min. čas (past part.) tihtala

tildë – vrchol, špička

Tilion - jméno měsíce

timpë - jemný déšť

timpinë - sprška, mlhovina

tin- - třpytit se, lesknout se, sršet, jiskřit

tinco – kov; rauta

tinda - třpytivý, třpytící se, zářící

tindë - třpyt, lesk, záblesk

tindómë – hvězdný soumrak; užíváno pro čas okolo rozbřesku, nikoli pro večer

tindómerel – dcera rozbřesku; poetické jméno pro slavíka

tinta- – způsobit jiskření, blyštění, rozžhnout, zažehnout, rozsvítit, rozjiskřit

tintila- – třpytit se, blikat, mihotat se (hvězda), rozzářit se; pl. tintilar

tinwë (pl. tinwi) – jiskra

tir- – střežit, hlídat, pozorovat, bdít, věnovat pozornost; (tir-uva-nte-s – hlídat-budou-oni-to); palantíri, Tirion

tirmë - hlídání, hlídka

tirno – hlídač, strážce

titta – drobný

tiuca – silný, tlustý, robustní

tiuco – stehno

tiuya- - ztloustnout

tixë - tečka

tó – vlna (materiál)

toa - vlněný

toi, te – zájmeno oni

tol (pl. tolli) – ostrov

tolmen - osamělý, izolovaný (kulatý) kopec

tolto – 8

tombo - gong  

top- – přikrýt, krýt, zakrýt; min. č. tompë

tópa – střecha

toron (pl. torni) - bratr

tuca- - vést, přivést, směřovat, dovést

tuia- - rašit, klíčit, pučet

tuilë – jaro; naděje, slibnost, pozdní jaro

tuilindo - vlaštovka

tuima - (1) výhonek, pupen, poupě

tuima- - (2) rašit, klíčit, pučet, vyrážet pupeny

tul- – přijít; min. čas utúlie (perfect) (utúlien – já jsem přišel), utúlie‘n aurë – přišel den (‚n vloženo nejspíš jen kvůli zvučnosti); túlë, tullë – min. čas (past tense); nejspíše utúlië=vid dokonavý, tullë=vid nedokonavý

tulca - pevný, odolný, nehybný, neměnný, stálý, neotřesitelný

tulca- - upevnit, stanovit, určit, ustavit, vybudovat

tulma - máry

tulta- – svolat, poslat pro, povolat

tulto - podpěra, podpora, opora, útěcha

tulwë - standarta, tyč, bidlo

tumba, tumbo – hluboké údolí

tumna - hluboký

tunda - vysoký

tundo - kopec, pahorek

tunga – napjatý, upnutý, stažený, těsný, pevný, napnutý, sevřený

tuo – síla (fyzická), energie, vitalita

tup- – přikrýt, krýt, zakrýt; viz untúpa 

tupsë - došek

tur- – ovládat, vládnout, řídit, vést; obvykle nejspíše túrina nebo turna

turca – silný

Turco – Silný (tělesně)

túrë - vítězství, ovládnutí

Túrin, Turindo – muž. jméno Nálada vítězství

turma - štít

Túrosto – velká pevnost; Gabilgathol, příbytek trpaslíků

turúna – ovládaný

tussa - keř

tuv- – najít, nalézt, objevit; min. čas utúvië; utúvienyes – našel jsem to (utúvie+nye+s – našel+já+to)

tyalië - sport, hra

tyar- - způsobit

tyaro – hybná síla, původce děje, muž činu

tyav- - chutnat, ochutnat, mít (jakou) chuť, vychutnat

tyávë (pl. tyáver) – chuť

tye (1) – ty, vy (jako objekt)

tye (2) – čaj

tyel – konec

tyelca – ukvapený, uspěchaný, chvatný

tyeldë - konec

tyelima - poslední, konečný, závěrečný, definitivní; métima

tyellë (pl. tyeller) – úroveň, stupeň, hodnost

tyelma – končící

tyelpë – stříbro; telpë

tyulma – stěžeň, stožár

tyulussë – topol

tyuru - sýr

U

ú -  bez 

ú- - předpona ne-

ufárë – nedostatek, ne dost; ufárëa - nedostatečný

uilë – plazivé rostliny, mořské řasy

Úlairi – Nazg^ulové; sg. Úlairë/Úlair 

ulban – modrý

ulca, úmëa – zlý, špatný

ulcallo - zlo

ullumë – ne navždy

úlúmë* - nikdy

ulundë - záplava, povodeň, potopa

ulundo – zrůda, nestvůra, netvor

ulwë, uluswë - olše

ulya-, ul- – pršet, lít, vlít, téci, proudit; min. čas uller; ullier – měl by proudit

um- - nebýt, nedělat; umin - nejsem, umilyë - nejsi

Úmanyar – ti, kteří nejsou z Amanu; Úmanyar, Úmaneldi

umbar – osud

umbarta – osudový, předurčený

Umbarto – Osudový, Předurčený

umbarwa - osudný, neblahý, smrtící, zhoubný

úmëa - zlý

unca- - vyhloubit, vyhrabat, vymlít, vydlabat

undómë – hvězdný soumrak, stmívání, šero; používáno pro večer

undu- - dolů; předpona pře-, za-; undu – dolů, pod, vespod

undulav- – přikrýt, porazit; min. čas undulávë

undulávë – undu- - dolů, lav – ovládnout = překryl, přikryl; Lumbulë undulávë ilyë tier – Stín přikryl všechny cesty

undumë – propast

ungo - tmavý stín, mrak

ungwë – pavoučí síť, pavučina

únótima – nesčetný; pl. únótimë (ú+nót+imë – ne-počítat-schopný – nespočitatelní, nespočetní)

unqua - dutý, prázdný, vpadlý

unqualë - agónie

unquë – dolík, jáma

untúpa- – zastřešovat, přikrývat (undutúpa)

unu - pod

unuhuinë – pod stínem; viz huinë

únyárima – nepřevyprávitelný (příběh je dlouhý nebo nejsou známa fakta)

úquen - nikdo  

úquétima – nevyřknutelný, nevyslovitelný, nevýslovný; to, co nelze vyslovit

ur-, úr- – hřát, rozehřát (se), rozpálit (se); být horký, rozpálený

úra – rozsáhlý, objemný

Úr-anar – rudé slunce, žhavé slunce

urco (pl. urqui) – cokoliv, co elfy na jejich Pochodu vyděsilo; užíváno též orco; ork

urdu - smrt

úrë – žár, horko, vedro

Úrimë - srpen

urna - pec, kamna

uruitë - ohnivý, planoucí, plamenný

urulókë (pl urulóki) – ohnivý drak

urúva - jako oheň, ohnivý

urya- - planout, zapálit, žhnout, plát

us- - utéct, uniknout, uprchnout

usquë - dým, výpar, zápach

usta- - hořet, pálit, spálit, vypálit (transitivní)

uswë - útěk, únik, uprchnutí

utúlien – viz tul-

utúvienyes – viz tuv-

-uva – koncovka budoucího času

úva – nebude (en. will not), budoucí čas negativního slovesa; přít. čas úyë (?)

úvanimo - zrůda, monstrum, netvor

úvë - spousta, velké množství, mnohý, ve velkém množství, početný

úvëa – obrovský, hojný, vydatný

úyë – není (ú+ye – ne+je); úyë sérë indo-ninya símen – zde není klidu (pro) mé srdce

V

vá – ne; (zvolání, výkřik) Ne! (I will not!), Nedělejte to! (Do not!); avan, ván, ványë – já ne, já to neudělám, nebudu(I won´t!); avammë, vammë – my ne, nebudeme, my to neuděláme (we won‘t)

-va – přivlastňovací koncovka; -vë pro plurál=více předmětů, ne vlastníků ; Eldaliéva, miruvoréva

vacco - plášť, kabát

vaháya, vaihaiya – daleký, dálný, vzdálený

vahta- - znečistit, ušpinit (se), pošpinit, umazat (se), potřísnit, poskvrnit

vaima - roucho, róba, háv, šat, oděv

vaina - oblečený, oděný

vainë - pochva, pouzdro (na nůž, meč)

vaita- - zabalit, ovinout, obtočit, obmotat, obalovat, obklopit, obklopovat, obejmout, objímat, sevřít v náručí, svírat v náručí

vaiwa - vítr

vala- – panovat, vládnout, poroučet, mít pod svou mocí, přikázat, nařídit

Vala(m), Valië(ž) (pl. Valar) – Mocní

Valacirca – souhvězdí Velká medvědice

valanya (tárion) – šestý den týdne, sobota, den Valar

Valarauco (pl. Valaraucar) – Démon moci, balrog

valassë - božství

valca- - být nejasně, neurčitě vidět

Valimar, Valmar – Domov Mocných, region ve Valinoru, zemi Valar

valina- - radovat se, mít radost, být šťastný

Valinórë, Valinor – země Valar

vanda – přísaha, (slavnostní, závazný) slib

vánë, vánië – min. čas od auta – odejít

vanessë - krása

vanima – krásný, obdivuhodný; nominál pl. vanimar – krásní; 2.p. pl. vanimálion; Arwen vanimalda – Krásná Arwen, doslova Arwen tvá krása, změněno na Arwen vanimelda

Vanimeldë – Krásná-drahá

vanta- – jít, chodit, kráčet

vanwa – odešlý, ztracený, zmizelý, zesnulý, mrtvý, minulý a skončený

vanwië - minulost

vanya- - odjet, zmizet (min. č. vannë)

vanya – sličný, krásný, nádherný; linda, calwa, vanima

váquet- – říct ne, odmítnout (ne ve smyslu „není pravda“ ale odmítnutí něco udělat nebo dovolit); váquetin – odmítl jsem

var - nebo, anebo, či

vára - zašpiněný, umazaný, nečistý, špinavý

Varda – Elbereth, Vznešená

vardarianna - vonný stálezelený strom („Vardin dar“, ale prvek -ri- je nejasný) (Tol Eressëa -> Númenórë)

varna - chránit, ochraňovat

varna (příčestí trpné) – v bezpečí, zabezpečený, bezpečný

varnassë - ochrana

varnë – tmavěhnědý, hnědočerný

varya- – chránit, ochraňovat

Vása – jméno slunce

ve – jako, tak...jako, tak jako

vëa - dospělý

vendë, wendë - dívka

venë - malá loďka; nádoba, miska

vénë - svěžest, mládí

vénë, venessë - panenství

venya - čerstvý, svěží

vëo, vëaner – dospělý, dospělý muž

véra – osobní, soukromý, vlastní

verca - divoký, nespoutaný, bouřlivý, bujný, vášnivý

vérë - přísaha, slib

verië – odvaha, neohroženost, statečnost, smělost

verno – manžel

versil - bříza

veru – sezdaný pár, muž a žena, manželé

verya- - odvážit se, opovážit se

verya – odvážný, neohrožený, smělý, statečný

verya- - troufat si

vessë - manželka

vesta – manželství, manželský stav

vesta- – vdát se / oženit se

vesta-* - slíbit, slibovat, zaslíbit se

vestalë – svatba

vië – dospělost, mužství

vílë - mírný vánek, jemný větřík

vilin - vzdušný 

villë-, villa- – létat, letět

vilya – vzduch, nebe

Vincarna – nově vyrobený

Vingilot, Vingelot, Vingilótë – Pěnová květina, jméno lodi

vinë, vinnë - jakýkoliv jehličnan

vinya – nový; sinya

Víressë - duben

vórima, voronda – stálý, věrný, spolehlivý, loajální, stálý v dodržování slibů, závazků, věrný službě; 2.p. vórimo

voro - nepřetržitě, vytrvale, neustále, ustavičně

voronwa – odolný, vytrvalý, stálý

voronwië – stálost, věrnost, spolehlivost, loajalita

W

-wë – přípona mnoha jmen, většinou ale ne výhradně mužských; odvozeno ze základu jednoduše znamenajícího osoba

-wen – dívka; častá koncovka ženských jmen; Eärwen – Mořská dívka

wendë, vendë - dívka

wénë - svěžest, mládí

wenya - čerstvý, svěží

wéra – stará forma pro véra

wil- – létat, letět

wilma, wista - vzduch

wilwa- – třepat se, třepotat se sem a tam

wilwa - volný, nespoutaný, bezstarostný

wilwarin – motýl

Wilwarin – sounvězdí Cassiopeia

winda - štěkání, štěkot

winga – pěna, sprška

wingë - hrozen květů

winta- – rozptýlit, rozprášit, rozházet; rozprašovat se, rozptylovat se

wintil - lesk, záblesk, třpyt

Y

yá - dříve, kdysi, předtím, před (časově)

ya – zájmeno který, která, které; viz  yassë (ya + alativní koncovka)

yaimë – nářek, naříkání, lkaní; příd. jm. yaimëa – naříkající, pl. yaimië

yaisa - ocel; eren

yaita- - naříkat, lkát

yaiwë - pohrdání, opovržení, neúcta, výsměch, posměch

yal- – volat, svolat, zavolat, povolat; viz enyal- – volat/povolat zpět, odvolat

yallumë, yalúmë – naposled, minule, posledně, konečně

yalmë - křik, povyk, hluk

yalúmëa - dávný, starý

yalúmessë, yáressë - za dávných časů; bylo nebylo

yána - svaté místo, svatyně

yanta – most

yanta - most, šíje, spoj, spojení

yanwë - most

yár – krev; sercë

yara - (1) aby, že

yara - (2) dřívější, někdejší, bývalý

yára - starý, dávný, starobylý, starodávný (patřící do nebo pozůstalý z dávných časů)

yárë – minulé dny, dřívější dny; dávno

yárëa, yalúmëa - dávný, starý

yarra- – vrčet, zavrčet; příd. jm. vrčící

yassë – v kterém, které (pl. yassen – v kterých)

yat, yatta - krk, šíje

yav- - plodit

yavannamírë - vonný stálezelený strom s kulatým šarlatovým ovocem („Yavannin klenot“)

Yavannië - září

yávë – ovoce, plody

yávië – podzim; sklizeň (brzký podzim)

yáwë – rokle, strž

yaxë (pl. yaxi ) - kráva

yë – je; ve vyspělé quenijštině nahrazeno slovem ná; bud. čas yéva

yeldë (yendë) - dcera

yello – vítězný pokřik, (vý)křik

yelma – odpor, averze, nechuť, znechucení

yelta- – nenávidět, hnusit si, ošklivit si, chovat odpor k

yelwa – odpuzující, hnusný, ohavný, nechutný, odporný

yén (pl. yéni) – elfský dlouhý rok dlouhý 144 slunečních let, 52 596 dní

Yénonótie – výpočet let; letopočet

yenya - loni

yerna – starý, ošuntělý (o věcech)

yerya- - stárnout, zestárnout, opotřebovat (se)

yessë - začátek, počátek; yessëa - počáteční

yesta - (1) nejprve, nejdříve

yesta - (2) první; minya

yestarrë – první den roku (loa); bezprostředně před jarem; Nový rok

yéta- - dívat se na, sledovat, pozorovat

yéva – bude (írë ilqua yéva nótina – když vše bude spočteno); neplatné ve vyspělé quenye

yo - s, se, spolu s

yomenië – setkání, schůzka, křížení (tří a více přicházejících z různých směrů)

yondo - syn

yonta - víc, více

yonta- - zvětšit se, zvětšovat se, narůstat, stoupat

yúla - řežavé uhlíky, doutnající dřevo

yulda (pl yuldar) – (1) průvan, tah (vzduchu), van

yulda (pl. yuldar ) - (2) doušek, lok  

yulma - (2) značka, žnoucí znamení

yulma – pohár, nádoba na pití

yulmë – pití, pitka, hýření

yúyo - oba